(autor: JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.)
Co má tedy být obsahem manželství a jak
v něm zabránit nudě? Pokud si začnete plést obsah manželství
s byznysem, dříve či později narazíte na kompetenční spory a neznám větší
peklo, než rozvod kombinovaný s dělením podniku. Ani společné řešení
starostí nikomu podněty nepřineslo, protože správné podněty musí být KLADNÉ,
radostné a překvapivé.
Mám důvod se domnívat, že pro poměr mezi
„kreativci“ a „konzumenty“ je stejný, jaký platí pro téměř jakékoliv rozložení
čehokoliv, totiž 20:80. I známý neurolog a propagátor své vědy doc. František
Koukolík tvrdí, že mezi lidmi je 20% deprivantů, tedy osob, které se nacházejí
na hranici kriminality, ale tuto hranici nepřekročí. To jsou všichni notoričtí
stěžovatelé, prudiči a lidé, o kterých získáte dojem, že se s nimi nelze
domluvit na základě ani jednoho z obvyklých komunikačních prostředků, tedy
na základě rozumné domluvy, úplatku nebo hrubé síly.
Jestli máte malé děti, dobře si
promyslete, co se vlastně stalo, kvůli čemu jste jej začala nenávidět a zda
právě existence malých dětí s tím nemá něco společného. Další věc, kterou nám
totiž zapomněly jak maminky, tak gynekologové říci je, že hormonální změny v
těle po těhotenství odeznívají v průměru tři roky. Laktační psychóza je
hraniční stav – o těch “mezistavech” nám neřekl nikdo nic. Jedním z nich
například je, že po porodu značně zblbneme.
A nyní, pozor, přijde velké překvapení:
z Gaussovy křivky vyplývá, že s IQ jsou na tom ženy úplně stejně jako
muži. Jsou stejně inteligentní a stejně hloupé jako muži. Spousta „poznatků“ o
opaku, které kolují vesmírem jako tak zvaně ověřená fakta, jsou kulturně
podmíněné vzorce chování, které tudíž fakty vůbec nejsou. Například že ženy jsou
méně technicky zdatné nebo jsou pitomé na matematiku. Nejsou, ale pod kulturním
nánosem to velmi často skrývají, a to i z pudu sebezáchovy.
Abych se vrátila k tématu: jestliže
ženám není dovoleno „intelektuální vyžití“, mohou strádat úplně stejně jako muži,
když je odstaví z jejich vedoucí pozice. Protože však jsou ženy sociálně
zdatnější, obvykle trauma zpracují tak, že jeho následky nejsou na veřejnosti
vidět. Sociální dovednosti žen se obrátí proti nim. To je také, mimochodem,
důvod, proč je mezi nadanými dětmi údajně méně holčiček. Není jich méně. Jenom
prostě skousnou, že musí chodit do téhle blbé školy, nudit se a být hezké a
poslušné. Kluk udělá scénu a dělá ji tak dlouho, až si vydupe návštěvu
psychologa a přijetí do třídy pro nadané děti. Potlačené intelektuální touhy
žen po seberealizaci se projeví obvykle psychosomaticky. Tohoto druhu byla
rakovina dělohy Boženy Němcové, na kterou zemřela ve svých 43 letech i
strašlivý revmatismus Elišky Krásnohorské, který jí v posledních létech
života zcela znemožnil udržet tužku v ruce. Je to vlastně úplně stejné jako
v obchodních vztazích.
Kromě toho je nutno sledovat poslední
„rodinně-právní trendy“. Prostě vědět co se právě v té době na
ministerstvu nosí a co se na dané téma probíralo na poslední „gremiálce“, tedy
rozuměj na gremiální poradě příslušného krajského soudu pověřeného metodologickým
vedením soudů podřízených. Když si uvědomíte, že na každý prvoinstanční soud
„dupe“ krajský soud, který rozhoduje o odvoláních účastníků řízení, stane se
vám výrok soudce „to mi odvolačka nevezme“, poněkud srozumitelnější.
Dělba práce, která vyústila
v dnešní absolutní specializaci výroby, byla ovšem odedávna uplatňována
v rodině. Dokonce je možné říci, že dělba práce v rodině je základem
dnešního bohatství lidí jako biologického druhu. Manželství bylo zásadním
postupem jak těžit z výhod dělby práce i z úspor v rozsahu.
Ekonomická jednotka byla standardně zafixována a bylo jasné, kdo s kým má
či dokonce musí spolupracovat. Nedocházelo tedy k „odklánění“ ekonomických
zdrojů. Každý dělal to, co uměl dělat nikoliv dobře, ale to, co uměl, ve
srovnání s ostatními, dělat nejlépe. A čím to dělal déle, tím to dělal
lépe a celému ekonomickému společenství – tedy rodině – zaopatřoval úspory
z rozsahu. Z hlediska tradiční rodiny bylo ekonomicky racionální, že
žena zůstala doma a obstarávala domácí ekonomický chod rodiny, zatímco otec vydělával
na živobytí mimo rodinu - KDYŽ DVA DĚLAJÍ TOTÉŽ, NENÍ TO TOTÉŽ. Žena dnes už
nemá důvod zůstávat v manželství, které je pro ni ekonomicky nevýhodné.
Rozvody proto nekvetou kvůli tomu, že by se lidé přestali milovat či se stali
nemorálnějšími. Je to především reakce na změněné ekonomické poměry. Ačkoliv to
je paradoxní, ba téměř absurdní, ekonomické důvody rozvodů přinesly neočekávané
bonusy. Tím, že ženy dostaly možnost úniku, získali muži větší motivaci, aby se
v manželství chovali dobře. Výsledkem je setrvalý pokles domácího násilí,
setrvalý pokles počtu žen, zavražděných jejich partnery a setrvalý pokles
sebevražd žen. Tim Harford ve své knize, vztažené k britské realitě,
uvádí, že míra rozvodů již nestoupá, přičemž právě míra rozvodů odráží změny
v ekonomice rodinného života. Zdá se, že z ekonomického hlediska
existuje něco, co by se mohlo nazvat „optimální míra rozvodů“, přičemž tato
míra naprosto není nulová.
Žádné komentáře:
Okomentovat