(autor: Daniel
Kahneman)
TATO KNIHA STAVÍ NA PŘEDPOKLADU, ŽE JE
SNADNEJŠÍ ROZPOZNAT OMYLY JINÝCH LIDÍ NEŽ SVOJE VLASTNÍ.
heuristika
-
od racionality nás odchylují emoce (nejvýrazněji strach/láska/nenávist)
-
zkreslení (bias)
SYSTÉM1
-
rychlé/intuitivní nebo také automatické/expertní myšlení = heuristické
(+vnímání a paměť) - intuici však nelze věřit, nevykazuje-li pravidelnost
- vzhledem
k tomu, že Systém1 pracuje automaticky, bude často obtížné se vyhnout omylům
intuitivního myšlení
-
generuje dojmy, pocity a sklony, které se v případě, že je Systém2
schválí, přemění v postoje a úmysly
-
odlišuje překvapivé věci od ,,normálních“
-
opomíjí dvojznačnost
-
způsobuje haló-efekt
-
zaměřuje se na existující důkazy a ignoruje chybějící důkazy
-
má schopnost nastavovat očekávání a překvapení
- vede
člověka k tomu, že věci posuzuje dle toho ,,jaký z nich má pocit“
(tato ot. pak nahradí racionální ot.
,,co si o tom myslím“)
- nelze jej moc trénovat, lze se jen naučit
rozpoznat situace, na které pomocí něj reagujeme
SYSTÉM2
-
pomalé/řízené/záměrné myšlení (nenalezneme-li odpověď v rámci rychlého)
-
do myšlení se zapojuje i tělo = napjaté svaly, zvýšený krevní tlak, tepová
frekvence, rozšířené panenky
-
má na starost sebekontrolu
…… systémy navrženy Keithem
Stanovichem a Richardem Westem
flow/stav plynutí = pozornost
bez námahy (stav, kdy se člověk soustředí
na něco, co mu přináší uvolnění a zapomene na problémy/zapomene přemýšlet nad
ostatním, např. při malování/rock climbing etc. ,,aktivní odpočinek“)
-
u lidí, kteří jsou kognitivně zaneprázdněni (Systém1), existuje také vyšší
pravděpodobnost, že budou činit sobecká rozhodnutí, používat sexistický jazyk a
provádět povrchní úsudky (sebekontrola lidí typu skřivan se zhoršuje
v noci, u sov je tomu naopak)
-
pokud jste se přinutili něco dělat, budete mít menší ochotu/sebekontrolu řešit
další problém (tzv. ,,vyčerpání ega“)
-
toto vše je náročné na spotřebu glukózy mozkem (vysoký výdej energie jako např.
při sportu, kdy sportovec během náročného běhu vyčerpá glukózu uloženou ve
svalech)
,,Unavení a hladoví soudci mají tendenci se
uchylovat ke snadnějšímu řešení, které znamená zamítnutí žádosti o podmíněné
propuštění.“
- únava
možná, ale hlad nikoli, např. umělci před vystoupením často nejedí, koncentrují
se atd., lze usuzovat, že vykonává-li někdo povolání, které jej opravdu baví,
únava/hlad výkon neovlivní, je-li člověk nucen dělat něco neobvyklým
tempem/něco, co nemá rád atd., výkon to ovlivnit může
Ot.
zvýšení IQ pomocí trénování pozornosti (intuitivní vs. racionální myšlení)
-
jedinci, kteří odpověděli na úlohu s míčkem špatně, jsou vznětlivější,
netrpělivější a baží po okamžitém uspokojení (a priori využívají Systém1)
Logické
úlohy typu pálky a květin ukazují na schopnost racionality mnohem lépe, než
testy IQ (které se dají natrénovat).
- tím pádem a budeme-li se řídit tímto
principem, lidé, kteří uvažují Systémem2 mají daleko vyšší pravděpodobnost
uspět při zkouškách na VŠ (Scio testy). Budou ale stejně úspěšní i
v praxi?!
,,CHOVEJTE SE KLIDNĚ A MILE BEZ OHLEDU
NA TO, JAK SE CÍTÍTE“ je opravdu dobrá rada,
protože se pak skutečně můžeme začít cítit milí a klidní viz test s lidmi,
kteří měli reagovat na kvalitu zvuku u sledovaných zpráv (ti, kteří kynuli
souhlasným gestem, pak měli tendenci s obsahem zpráv souhlasit, ač se
gesto týkalo kvality zvuku ne obsahu zpráv)
= tzv. PRIMING
idea peněz podporuje individualismus
-
neochotu zabývat se ostatními, záviset na nich a akceptovat jejich požadavky
idea náboženství (např. všudypřítomné
sošky guru)
-
potlačuje spontánní myšlenky a nezávislé jednání (velký bratr se stále
dívá)
-
vzbuzuje nutnost chovat se lépe
Kognitivní snadnost
- vyhodnocována
Systémem1 (pakliže se něco jeví jako namáhavé, hodno zamyšlení, je to
postoupeno Systému2 jako tzv. ,,Kognitivní vypětí“ měřené jednak aktuální
hladinou úsilí a jednak množstvím neuspokojených požadavků)
- ve
stavu Kognitivní snadnosti ,,v pohodě“ má člověk sklon být povrchní,
bezstarostný a intuitivní, naopak ve stavu Kognitivního vypětí je člověk
ostražitý, podezíravý, vkládá více úsilí do toho, co dělá (bude se cítit méně
příjemně, bude méně kreativní a intuitivní, ale zato bude dělat méně chyb)
Věrohodnost tvrzení
- tištěný
text bude vypadat věrohodněji, bude-li vytištěn modrým nebo černým písmem na kvalitním podkladě (písmo se nebude
v papíru ztrácet a nebude barevné)
- formulování
známých myšlenek okázalým jazykem je vnímáno spíše jako znak nízké inteligence
a slabé věrohodnosti
- zachovávat
jednoduchost
- rýmy
dodávají hodnověrnost
- uvádět
zdroje, jejichž jména lze snadno vyslovit
ZAJÍMAVÉ
- studentům
byla zadána logická úloha, části z nich klasickým dobře čitelným fontem
písma, části šedým a malým písmem, studenti, kteří měli úlohu zadanou hůře
čitelně, se nechali méně zmást a na úlohu odpovídali lépe, než studenti, kteří
měli zadání dobře čitelné (hůře čitelné zadání totiž mobilizovalo Systém2,
takže byli řešitelé ostražitější a uvážlivější)
- bylo
zjištěno, že akcie snadno čitelného jména jsou více prodejné, než ty s
krkolomným
- špatná
nálada zhoršuje předpoklad vykonávání intuitivních úkolů (špatná nálada/smutek
ovlivňuje intuici Systému1, naopak zlepšuje výkonnost Systému2, protože budí
ostražitost)
,,Dneska mám výjimečně dobrou náladu,
takže můj Systém2 je slabší, než obvykle. Měl bych si dávat obzvlášť pozor.“
Máme tendence uvažovat kazuisticky
(pomocí asociací) místo statisticky (ale to lze vytrénovat).
-
lidi lze s větší pravděpodobností ovlivnit prázdnými sděleními typu
reklama, když jsou unavení a vyčerpaní (Systém 2 je příliš líný)
Princip nezávislých úsudků (dekorelace
chyb)
- před
poradou požádat účastníky o krátké sepsání podnětů a dojmů, protože běžná
praxe otevřené diskuse dává příliš mnoho váhy těm názorům, které jsou řečeny
jako první, a které jsou vyjádřeny asertivně, zatímco ostatní se již pouze
,,zařadí do fronty“
Efekt framingu ,,zarámování problému“
(způsob podání dané informace)
- ,,Šance
na přežití měsíc po operaci jsou 90%.“ (zní pro pacienta mnohem lépe, než:
,,Míra úmrtnosti během jednoho měsíce po operaci činí 10%.“)
Efekt ukotvení
- např.
když máme za úkol odhadnout zda Gándhí měl v době své smrti více než 114
let, tak bude náš tip jistě vyšší (např. 85 let), než kdyby ot. zněla opačně
(odhadnout, zda měl Ghándí v době smrti více než 35 let)
- např.
pověsíme-li k regálu se zbožím nápis, že bylo zboží zlevněno o 10% a max.
počet kupovaných ks činí tolik a tolik, lidé budou mít tendenci u těchto věcí
,,na příděl“ kupovat více
- při
smlouvání, kdy prodejce nasadí ,,kotvu“ nehorázně vysoko, není na místě učinit
stejně nehoráznou NÍZKOU nabídkou, ale povolat do zbraně jinou kotvu, např.
pohrozit odchodem, nebo naznačit, že se v tom případě nehodláme nabídkou
vůbec zabývat
kotva = stanovisko, ze kterého
vycházíme při svých rozhodnutích (lze se pomocí ní vyvarovat zkreslení)
Úsudky proti logice
-
je Linda spíše bankovní úřednicí nebo
bankovní úřednicí aktivní ve feministickém hnutí (1. varianta, 2. je méně
pravděpodobná, protože bankovní úřednice obvykle nebývají feministkami, jsou
emancipovanější, takže z hlediska pravděpodobnosti a i přes
charakteristiku Lindy, kam by druhá varianta sedla, je správná první)
…
pointou je, že přidáním detailů do tvrzení se zvyšuje jeho důvěryhodnost, ale
snižuje jeho pravděpodobnost
Odměna za zlepšený výkon funguje lépe
než trest za chybu/zhoršený výkon!!!
-
pozor na situace, kdy se po odměně
výkon zhorší, může to vypadat, že ego žáka nabylo dojmu, že už je dobrý a tolik
se nesnažil nebo si nedával pozor, ve skutečnosti se jedná spíše o REGRESI K PRŮMĚRU
(autorem Sir Frances Galton), kdy máme tendenci chválit nadprůměrný výkon, který
se ale příště nezopakuje (byl např. dílem štěstí/náhody)
-
stejně zavádějící je naopak trestání
špatných výkonů, je logické, že po trestu si žák dává větší pozor a svůj výkon
zlepší, ale většinou opět směrem k průměru (tzn. že jen zlepší zhoršený
výkon – dostane se tak opět na nulu)
-
zkrátka a dobře, po špatném výkonu vždy
následuje zlepšení, po dobrém zhoršení bez vlivu odměny/trestu
Výběrová řízení
Při setkání s cizím člověkem
podvědomě hodnotíme jeho 1) dominanci 2) důvěryhodnost. Otázka, kterou máme řešit,
zní, zda by uchazečka dobře zvládla tuto pracovní pozici. Ale zdá se, že tu
odpovídáme na otázku, jestli byla dobrá u pohovoru. Neuchylujme se
k substituci. Vybíráme-li kandidáta u pohovoru, stanovme si 6
vlastností/kritérií nutných pro tuto pozici. Poté ke každé z nich vymysleme
jednu adekvátní otázku a systém bodování (např. 1-3). Skóre pak dá adekvátního
kandidáta.
Jednotlivci se cítí být zbaveni
odpovědnosti pokud vědí, že jiní lidé slyšeli stejnou žádost o pomoc také.
Neochota studentů odvodit konkrétní
z obecného se vyrovnala pouze jejich ochotě vyvozovat obecné
z konkrétního.
S větší pravděpodobností se něco
naučíte, když budete překvapeni vlastním chováním a úsudkem, než kdybyste
slyšeli překvapivá fakta o lidech/od lidí obecně.
Většina kupujících a prodávajících ví,
že mají stejné informace - k výměně akcií dochází tedy primárně proto, že
mají odlišné názory.
Experti jsou nakonec taky jenom lidé.
Jsou oslněni vlastní brilantností a nesnášejí, když se spletou. Lékaři trpí
většinou přehnanou sebedůvěrou, v rámci které se např. při diagnózách na IE
mohou snadno splést. Podporují je v tom nepřímo i jejich pacienti, protože
lékař, který dá najevo váhání, se může jevit nekompetentní - riskuje ztrátu
pacienta - toto se projevuje v medicíně více, než v kterékoli jiné profesi.
Matematická vzorce bývají přesnější
než úsudky (je-li k dispozici vzorec, měli bychom jej upřednostnit).
K získání dovednosti šachového mistra
a schopnosti ,,číst" šachovnici je třeba
6 let tréninku 5 hod. denně.
Chudí lidé vnímají obdrženou malou
část peněz jako snížení ztráty, nikoli jako zisk.
Dlouhodobý úspěch vztahu závisí mnohem
více na schopnosti vyhnout se negativnímu, než vyhledávat pozitivní. Stabilní
vztah vyžaduje, aby dobré interakce svým počtem převýšily špatné alespoň
v poměru 1:5. Všichni víme, že léta trvající přátelství lze rozbít jedním
nešťastným krokem.
Nejjednodušším způsobem jak zvýšit
osobní štěstí, je kontrolovat využití svého času.
Pro osvojení dovedností je nutné mít
k dispozici standardní opakující se prostředí, dále dostatek možností
k procvičování a konečně dostatečně rychlou a jednoznačnou zpětnou vazbu
ohledně správnosti našich úvah a akcí.
POJMY
BELADONA = substance z rulíku
zlomocného, která roztahuje zornice (žena s roztaženými zornicemi na fotce
je pro muže atraktivnější)
KAUZALITA = příčinnost
KREATIVITA = asociativní paměť,
která nadprůměrně dobře funguje
Muller-Lyeova iluze = čáry
ZÁVĚR
Žádné komentáře:
Okomentovat