MUŽI JSOU Z MARSU, ŽENY Z VENUŠE

(autor: John Gray, PhD.)

Moudrá žena, když chce začít rozhovor, nenutí muže k řeči, ale požádá ho, aby ji vyslechl.

Co žena potřebuje nejméně ze všeho, když je na své cestě dolů, je, aby jí někdo vysvětloval, proč nemá být dole.

Muži se hádají o právo na svoji svobodu, ženy se přou o své právo cítit se dotčeny. Muži chtějí prostor, kdežto ženy porozumění. - Kdyby podpořil její potřebu být vyslechnuta, podpořila by jeho právo na svobodu.

Když se muž odtáhne, je to chvíle, kdy je třeba hledat oporu v přítelkyni. Udělat si z muže jediný zdroj lásky a opory znamená klást na něj příliš velké nároky.

Nepoužívat řečnické otázky jako ,,Proč máme neustále tak málo volného času?“.

Ženy mají na lásku nádrž, jako je benzinová nádrž v autě. Je potřeba ji neustále doplňovat množstvím různých drobností. Žena se cítí milována, když je nádrž plná. Potom je schopna odpovídat větší láskou, důvěrou, obdivem atd.

Příklady drobností (polibek, konkrétní otázky jak se měla, co dělala/zájem, naslouchání – alespoň 20 min. soustředěné pozornosti, empatie, květiny, plánujte program na volné chvíle, poklony, pokud má vařit a je unavená, nabídněte se, že uvaříte/pomůžete, když nemůžete přijít včas, zavolejte – jinak pocítí despekt k jejím citům, potřebujete-li se odtáhnout, ujistěte ji, že se vrátíte – až se tak stane, stručně jí řekněte/bez výčitek, co vám vadilo, aby si hned nepředstavovala to nejhorší, projevte jí něžnost aniž byste projevoval sexuální touhu, dejte jí přednost před dětmi/ukazujete tak respekt k jejich matce, ve společnosti věnujte pozornost především jí, noste s sebou její fotografii, sdílejte spolu nějaké koníčky, sem tam jí vystřihněte výňatek z novin, který by ji mohl zajímat, buďte galantní – pomoc s těžkou taškou atd., když ji posloucháte, ujišťujte ji přitakáními, ptejte se jak se cítí, zorganizujte piknik, neberte telefon, když se vám svěřuje/v intimních chvilkách, přineste jí oblíbený koláč nebo dort, dejte najevo, že se vám stýskalo, nechávejte prkénko na záchodě dole).

Dělat ženě různé maličkosti má však léčivý účinek i na muže. Začne se cítit silný a výkonný, protože jí se dostává uznání, které potřebuje a je schopna uznání opětovat.

Žena by měla akceptovat mužův instinktivní sklon soustředit všechnu energii na jednu velkou věc a podceňovat význam maličkostí. Místo, aby s ním bojovala nebo ho trestala, může ho požádat o pomoc. Tím povzbudí jeho osobní zájem. Když bude muže k těmto maličkostem povzbuzovat a oceňovat za ně, muž začne chápat, že maličkosti jsou stejně důležité, jako velké věci. Bude se méně hnát za úspěchem, víc relaxovat a trávit tak více času s rodinou.

Psát muži milostné dopisy – svěřujeme se ze svých trápení a pocitů, ale závěrem vždy dodáme, že jej milujeme a ctíme a vážíme si jeho opory. Nám se uleví, že (v době, když má méně času) tak budeme vyslechnuty a muž bude mít dostatek času podněty zpracovat.

Muži dávají méně ne proto, že nemilují, ale protože se domnívají, že svůj díl už dali. Ženy mají schopnost šťastně dávat až do chvíle, kdy je jejich energie na bodu mrazu. Pro muže znamená štědré dávání ze strany ženy, že je vše v pořádku. Nenapadne ho dávat také. Myslí si, že je skóre vyrovnané. Marťané dávají, jsou-li o to požádání. Pyšní se svoji soběstačností. Nikdy nežádají o pomoc, pokud ji nepotřebují, kdežto Venušanky nikdy na požádání nečekají. Dávají tím více automaticky, čím více milují. Ženy instinktivně nežádají o pomoc, i když ji potřebují. Mají pocit, že pokud je muž miluje, měl by být všímavý a pomoc nabídnout sám. Muž by jí měl tedy nabídnout pomoc v maličkostech, které ji poskytnou psychickou podporu.

Muž by měl dbát především na láskyplné chování. Žena by měla dbát na láskyplné vztahy a pocity.

Muži mylně nabízejí řešení a podceňují city, kdežto ženy nabízejí nevyžádané rady a vedení.

Marťané se obvykle stáhnou stranou a tiše přemýšlejí o tom, co je trápí, kdežto Venušanky cítí instinktivní potřebu o tom, co je trápí, mluvit.

Muže motivuje, když cítí, že je někdo potřebuje, kdežto ženy, když jsou milovány.

Muži i ženy mají jinou potřebu důvěrnosti. Muži se dostane těsné blízkosti, ale pak cítí potřebu odstrčit. Ženy se naučí, jak na tohle odstrčení reagovat tak, aby muž hned zase přiskočil jako gumový podvazek.

Muži především potřebují lásku důvěřivou, přijímající a oceňující. Ženy potřebují především lásku pečující, chápavou a respektující.

Chovají-li se muži jako by měli vždy pravdu, mohou se připravit o ženiny city.

Pro Venušanky má každý dárek z lásky stejnou hodnotu bez ohledu na velikost.

Když muž potřebuje pomoc. Vyhledá někoho, koho si váží a s ním o problému hovoří. Začít řeč o problému znamená na Marsu žádat o radu. Druhý Marťan se takovou příležitostí cítí poctěn. U žen naopak není žádání o pomoc projevem slabosti. Muž se však může cítit dotčen, když mu žena nabídne radu, protože to chápe jako projev nedůvěry v jeho schopnost vyřešit to sám. Na Venuši je totiž projevem péče ,,radit a navrhovat“. Poskytnout radu a konstruktivní kritiku je pro ně akt lásky, protože mají v povaze touhu věci zlepšovat. Marťané jsou naopak orientovaní tak, že když něco funguje, je jejich heslem: ,,Nic neopravovat, dokud se to nerozbije.“

Velmi často se chce žena prostě podělit o své denní pocity a její manžel, v domnění, že jí pomáhá, ji přerušuje souvislým proudem návrhů, jak řešit její problémy.

Když muž cítí, že se žena nesnaží ho napravit, je daleko více nakloněn žádat ji o radu a pomoc.

Když žena správně pochopí, že muž jí neodmítá pomoci, nýbrž odmítá pouze způsob, jakým si o to říká, je schopna přijmout jeho odmítnutí méně osobně a hledat vhodnější způsob, jak hovořit o svých potřebách. Během času si uvědomí, že muž je ochoten dělat změny, když cítí, že k němu přistupuje jako k řešiteli problému a nikoli jako k problému samotnému.

Je omylem předpokládat, že muž má své milostné city kdykoli po ruce, stejně jako je omylem čekat, že ženiny city budou vždy racionální a logické.

Muže motivuje a posiluje, když mají pocit, že je někdo potřebuje. Ženy motivuje a posiluje, když mají pocit, že je někdo hýčká.

Když se dá muži možnost, aby předvedl, co dokáže, projeví to nejlepší, co v něm je. Jenom když má pocit, že se mu to nemůže podařit, stáhne se opět do svého starého sobectví.

V mládí muže uspokoje, když slouží jen sám sobě, jak dospívá, sebeuspokojení už není tak uspokojivé. Aby prožíval naplnění svého života, musí začít být motivován láskou. To, že je inspirován dávat takovým svobodným a nesobeckým způsobem, ho oprošťuje od samolibého sobectví. Ovšemže potřebuje lásku, jeho největší potřebou však se stává lásku dávat. Většina mužů cítí nejen touhu lásku dávat, ale po lásce i touží. Jejich největším problémem je, že nevědí, co jim chybí. Zřídkakdy viděli své otce, jak se jim daří uspokojit matky dáváním. Proto nevědí, že největším zdrojem uspokojení je dávat. Když ho milostný poměr neuspokojuje, cítí se muž deprimován a uchýlí se do své jeskyně. Přestane se starat o svět a vůbec neví, proč je deprimován. V takové chvíli se přestane zajímat o svůj milostný vztah a intimitu a uzavře se ve své jeskyni. Klade si otázky, k čemu to všechno je a proč by se o to vlastně měl zajímat. Neví, že ztratil zájem jen proto, že necítil, že ho někdo potřebuje.

Když jeden partner udělá nějakou pozitivní změnu, dosti často se změní i druhý. Když je žák připraven, objeví se učitel. Jsme-li skutečně připraveni to přijmout, pak to, co potřebujeme, bude na dosah.

Muž má největší strach, že není dost dobrý nebo schopný. Kompenzuje si ten strach tím, že se soustředí na zvětšování své síly a schopnosti. Úspěch, výsledky a výkonnost jsou v jeho životě to hlavní.

Stejně jako se ženy bojí přijímat, bojí se muži dávat. Dávat druhým znamená riskovat omyl, kritiku nebo nesouhlas.

Muži chtějí dávat, ale bojí se, že selžou – tehdy se o nic nepokouší. Největší strach mají z neschopnosti, a proto se přirozeně snaží vyhnout jakémukoli zbytečnému riziku. Je to paradoxní, ale když muži na někom opravu záleží, tento strach v něm sílí a nutí ho dávat méně. Aby se vyhnul selhání, přestává dávat i těm, kterým chtěl právě dávat nejvíc. Když je muž nejistý, může to kompenzovat tím, že nedbá o nikoho než o sebe. Jeho nejautomatičtější obranou je říci: ,,Mně je to jedno.“ Když jsou však Marťané konečně dosti úspěšní a silní, uvědomí si konečně, že jsou dost dobří, aby mohli dávat s úspěchem.

Pro ženy je nepříjemné potřebovat druhé, ale být zklamána a opuštěna je obzvlášť bolestné. Potřeba druhých je staví do zranitelné pozice. Ignorování nebo zklamání bolí ještě více, protože v ženě posiluje ono nesprávně přesvědčení, že není plnohodnotná.

Když je žena rozčilena, zdrcena, zmatena, vyčerpána nebo zoufalá, nejvíce ze všeho potřebuje prostou družnost. Potřebuje cítit, že není sama, že je milována a hýčkána.

Jak uchovat kouzlo lásky?

Přitahuje vás to k partnerovi a náhle si v jeho přítomnosti připadáte jako bez citu…

Cítíte uspokojení se sebou a svým životem a pak náhle začnete mít pocit opuštěnosti, nehodnosti a nedostatečnosti.

Láska vytahuje na povrch naše neřešené city. Jeden den cítíme, že jsme milování, a druhý den se náhle bojíme té lásce věřit. Bolestné vzpomínky na dávná zavržení se vynořují právě ve chvíli, kdy začínáme věřit partnerově lásce a přijímat ji. Kdykoli sami sebe milujeme nebo jsme milování, mají potlačované city sklon se projevit a na čas zastíní naše milující vědomí. Projevují se, aby byly vyléčeny a zmírněny. Náhle se na nás může projevit podrážděnost, kritičnost, vyčítavost, náročnost, nedostatek citu či hněv. Celá léta jsme své bolestné city potlačovali. Pak jsme se jednoho dne zamilovali, a láska nám dodala tolik jistoty, že se naše srdce otevřela a začali jsme si své pocity uvědomovat. Láska nás otevírá a my začínáme cítit své bolesti.

Princip 90:10

Chápeme-li, jak se dávné neřešené pocity periodicky objevují, snadno pochopíme i to, proč se můžeme tak snadno cítit dotčeni svými partnery. Jsme-li mrzutí 90% mrzutosti padá na vrub minulosti a nemá nic společného s tím, čemu ji přičítáme. Obvykle pouze 10% naší mrzutosti má nějaký vztah k současným prožitkům.

Začal jsem tuto šablonu rozeznávat v mnoha jiných situacích. Při svých konzultacích jsem rovněž tento jev pozoroval. Když se jeden z partnerů konečně odhodlal udělat nějakou změnu k lepšímu, druhý se začal náhle chovat lhostejně a nezainteresovaně a la ,,Už je pozdě. No a co!“

Krize rostoucích očekávání

Jiný příklad odložené reakce se odehrává na soc. úrovni. V soc. se tomu říká ,,Krize z rostoucích očekávání“. Vyskytovalo se to v šedesátých létech v období vlády presidenta Johnsona. Tehdy dostaly menšiny více práv. Výsledkem byly výbuchy hněvu, bouře a násilí. Všechny potlačované rasové pocity se náhle uvolnily. To je další příklady vytrysknutí potlačovaných citů. Když menšiny cítily, že se jim vychází vstříc, projevilo se to vzdmutím hněvu a záští. Neřešené pocity z minulých dob se provalily. K podobné redakci dochází dnes v zemích, kde se lid konečně osvobodil od zločinných vůdců.

Roční doby lásky

Milostný vztah je jako zahrada – aby rostla, je třeba ji pravidelně zalévat. Je třeba jí věnovat péči podle roční doby i podle nepředvídatelných vrtochů počasí. Je třeba ji osévat novými semeny a vytrhávat plevel. Podobně je tomu i s kouzlem lásky. Aby zůstalo živé, je třeba znát období lásky a dbát na její zvláštní potřeby (jaro, léto, podzim, zima).

jaro (zamilování)

léto (zjišťujeme, že náš partner není tak dokonalý, jak jsme se domnívali, frustrace a zklamání přibývá, období rozčarování, je třeba dbát o partnerovi potřeby)

podzim (sklízíme plody letní práce, prožíváme zralejší lásku, která přijímá a chápe partnerovi nedokonalosti)

zima (doba odpočinku, přemýšlení, obnovy, znovu prožíváme své neřešené bolesti a své stínové Já)

,,Když muž zaslechne vymáhavý tón bez ohledu na to, jak jemně své přání formulujete, uslyší jen to, že nedává dost. A bude mít sklon dávat méně až do té doby, dokud neoceníte to, co už dává.“

Jak muže motivovat

1)      vhodné načasování (nežádat o to, co se muž právě chystá udělat sám, mohl by mít pocit, že mu říkáte, co má dělat)

2)      nevymáhavý tón

3)      stručnost (neuvádějte muži celý seznam důvodů proč vám má pomoct, předpokládejte, že jej není třeba přesvědčovat - dlouhé výklady v něm vzbudí pocit, že nevěříte v jeho schopnost vám pomoci)

4)      přímost (ženy mají často ve zvyku problémy jen předestírat a čekat, že jim muž pomůže a dovtípí se sám – např. ,,Stavil by ses pro děti?.“(neříkat: ,,Je třeba zajet pro děti a já to nemohu udělat.“ - nepřímé vymáhání)

nákup je v autě – očekávání

mně už se do koše na odpadky nic nevejde – kritika

nikdo nepřinesl poštu – výtka

už jsme strašně dlouho nikde nebyli – výtka (žena má říci: ,,Pojď, vyjedeme si někam.“)

potřebujeme si pohovořit – obvinění (žena má říci: ,,Udělej si na mě chvíli času, potřebuji Ti něco říci.“)

5)      správná formulace

-       nepoužívat podmiňovací způsob!!! (mohl bys/můžeš - správně je: ,,buď tak hodný a udělej“)

-       ,,mohl bys“ (zní nedůvěryhodně, nepřímo, slabošsky a manipulativně)

… otázkou totiž není, zda ,,může“ (může vždycky), ale zda je ochoten (ženy často užívají podmiňovací způsob, protože jim to přijde zdvořilejší a na Venuši je to běžná forma dorozumívání – na Marsu však nikoli)

Muži jsou mnohem ochotnější říkat ANO, pokud mají svobodu říci NE

- cvičte muže i sebe v jeho říkání NE v předem daných situacích, kdy je nám jasné, že asi NE řekne nebo nám to nebude vadit

- prostá odpověď ,,žádný problém/dobře“ (muž si toho bude vážit ani nevíte jak)

Požádám ho o pomoc. Když odmítne, budu velmi milá a chápavá. Příště až ho o něco požádám, bude ochotnější mi vyhovět – bude si to pamatovat a v duchu si cenit mé důvěry, že se na něj obracím s prosbou o pomoc znovu.

Asertivní žádání

-       druhá fáze (tentokrát neříkejte ,,dobře“, ale mužovo odmítnutí mlčky přejděte – nebudete-li odmítat jeho odmítnutí, je tu velká šance, že nakonec řekne ANO)

-       pravděpodobně bude následovat ,,bručení“ (když bručí, je to dobré znamení, protože se snaží vzít v úvahu vaše přání proti svým potřebám)

-       je třeba mlčení neporušovat, jinak ztratíte svoji moc! (např. průpovídkami typu: ,,zabralo by Ti to jen 5 min., proč to nemůžeš udělat atd.)

-       když muž bručí, žena má potřebu hájit své přání a vznikne pře (mlčeti zlato)

-       Př. muž: ,,To se mi nechce.“ žena: ,,Mně se taky nechce. Buď tak hodný a udělej to pro mě.“ žádné vysvětlování, výčitky, pokud přesto odmítne, řekněte opět: ,,Dobře.“ (příště si to bude pamatovat a postupně se naučí dělat přesně, co vy chcete)

Na Marsu platí heslo: ,,Nic neopravovat, dokud to není rozbité.“

Milostný dopis

-       máme-li v sobě negativní emoce, pomůže nám milostný dopis jakoby napsaný partnerovi

-       hněv, smutek, strach, lítost, láska (5 oddílů, které by měl obsahovat)

-       odpověď (Děkuji Ti za…, Chápu…, Lituji…, Zasloužíš si…, Chci…, Miluji…)

Drahý Johne,

píšu ti, abych se s tebou podělila o své pocity. Nechci tě poučovat, co máš a nemáš dělat. Chci jen, abys chápal, co cítím.

Hněvám se, že trávíš tolik času v práci. Hněvám se, že přicházíš domů pozdě a na mě už ti čas nezbývá. Chci s tebou více být.

Bolí mě pocit, že ti víc záleží na tvých klientech než na mně. Jsem smutná, že jsi tak unavený.

Bojím se, že se mnou trávit čas nechceš. Bojím se, že jsem v tvém životě jen zátěží. Bojím se, že tě otravuji. Bojím se, že pro tebe mé city nic neznamenají.

Je mi líto, jestli to nerad slyšíš. Vím, že děláš, co můžeš. Vážím si toho, jak tvrdě pracuješ.

Miluji Tě, Tvá …

Řekla mi: ,,V jedné minutě byl tak pozorný a minutu na to se mnou vůbec nechtěl mluvit. Dělala jsem, co jsem mohla, abych ho získala zpátky, ale vypadá to, že jsem to spíš zhoršila. Připadá mi tak vzdálený. Já nevím, v čem jsem udělala chybu. To jsem tak ošklivá?“

Když se Jeff odtáhl, Maggie to vzala osobně. To je běžná reakce. Myslela, že udělala nějakou chybu, dělala si výčitky. Chtěla ,,všechno napravit“, ale čím víc se pokoušela k Jeffovi přiblížit, tím více se Jeff odtahoval. Po mém semináři se Magii ulevilo. Úzkost a zmatek ji okamžitě přešly. A především si přestala dávat vinu. Pochopila, že to, že se Jeff odtáhl, nezpůsobila ona. Navíc se poučila, proč se odtáhl a jak se s tím se šarmem vyrovnat. Maggie si uvědomila, že když se pokoušela k Jeffovi přiblížit ve chvíli, kdy on se odtahoval, ve skutečnosti mu bránila odtáhnout se co nejdál, a pak hned přiskočit zpět. Tím, že za ním běhala, mu nedala možnost, aby pocítil, jak ji potřebuje a chce s ní být. Uvědomila si, že to dělala pokaždé, když s někým chodila. Nevědomky tak narušovala přirozený cyklus. Snahou obnovit intimitu ji znemožňovala.

Jak se muž náhle změní

Jestliže muž nemá možnost se odtáhnout, nemá příležitost pocítit silnou touhu být blízko. Pro ženy je nesmírně důležité pochopit, že pokud trvají na nepřerušené důvěrnosti anebo ,,dolézají“ za svým mužským partnerem, když se odtahuje, pokusí se on skoro vždycky uniknout a distancovat se; nemá prostě možnost si uvědomit svou vášnivou touhu po lásce. Muž, když se odtáhne docela, s velkou silou a zrychlením se vrátí. Projde totiž určitou transformací. Změní se celý jeho vztah. Muž, kterému, jak se zdálo, na partnerce už vůbec nezáleželo a neměl o ni zájem (to ve chvíli, dokud se odtahoval), bez ní najednou nemůže žít. Znovu cítí potřebu důvěrnosti. Vrátila se mu síla, protože jeho touha milovat a být milován se znovu probudila. Ženu to obvykle postaví před problém, protože podle jejích zkušeností k tomu, aby se po odtažení opět dosáhlo důvěrnosti, je třeba určitého období opětného přivykání. Pokud neví, že muži jsou v tomhle ohledu jiní, může mít sklon jeho náhlé touze po intimitě nedůvěřovat a odstrkovat ho. Muži by si tohoto rozdílu měli být rovněž vědomi. Když muž přiskočí zpět dřív, než se žena stačí otevřít, obvykle vyžaduje a potřebuje čas a rozhovor k novému navázání spojení. Tento přechod může být hladší, když muž chápe, že žena potřebuje delší čas k dosažení původního stupně důvěrnosti  zejména pokud se cítí dotčena tím, jak se odtáhl. Pokud si muž těchto rozdílů není vědom, může to vyvolat jeho netrpělivost, proto on je schopen okamžitě v důvěrnosti pokračovat tam, kde před tím skončil, kdežto žena ne.

Proč se muži odtahují

Muži začnou pociťovat potřebu po autonomii a nezávislosti hned potom, co uspokojili svou potřebu důvěrnosti. Když se muž začne odtahovat, žena okamžitě zpanikaří. Neuvědomuje si, že muž, jakmile uspokojí svou potřebu autonomie, začne opět toužit po důvěrnosti. Muž zcela bezděčně kolísá mezi potřebou důvěrnosti a autonomie.

Když muž ženu miluje, potřebuje se čas od času odtáhnout, aby se zase mohl těsně přiblížit.

Obvykle muž pocítí potřebu se odtáhnout kdykoli žena začne hovořit s citem. Když se muž octne v příliš těsné blízkosti, odtáhne se automaticky.

Muž potřebuje mít pocit, že je přijímán takový, jaký je, a pak teprve se začne postupně otevírat. Ten pocit však nemá, když se ho žena snaží přimět k řeči nebo mu vyčítá, že se odtahuje.

Proč ženy zpanikaří

Když se Jeff bez jakéhokoli vysvětlování (ať už Maggie nebo sobě) náhle odtáhne, Maggiinou první reakcí je strach. Zpanikaří a běží za ním. Domnívá se, že se dopustila nějaké chyby a odradila ho. Představuje si, že on teď čeká na nějaký její vstřícný krok. Bojí se, že se k ní už nevrátí. Ještě horší je, že se cítí neschopná získat ho zpět, protože neví, čím ho odradila. Netuší, že jde o pouhou fázi jeho cyklu intimity. Když se ho zeptá, co se stalo, on jí neumí dát jasnou odpověď, a odmítá o tom tedy hovořit. Jen se od ní stále více vzdaluje.

Když muži i ženy o tomto cyklu nic nevědí, mohou snadno začít pochybovat o své lásce. Dokud si Maggie neuvědomí, jak Jeffovi brání ve znovunalezení vášně, může snadno dojít k závěru, že ji Jeff nemiluje. Když Jeff nemá možnost se odtáhnout, ztratí kontakt se svou touhou po sblížení. Snadno může dojít k závěru, že už Maggii nemá rád. Když se Maggie naučila dopřávat Jeffovi jeho ,,dištanc“ nebo ,,prostor“, zjistila, že se k ní vždycky vrátí. Přestala za ním běhat a spolehla se, že je všechno v pořádku. A on se pokaždé vrátil.

Narušení důvěrnostního cyklu

Jsou dva způsoby, jak může žena bezděčně narušit přirozený cyklus svého partnera. Je to (1) uhánět ho, když se odtahuje; a (2) trestat ho, když se odtahuje. Tady máte seznam nejběžnějších způsobů, jak žena ,,uhání“ muže a brání mu v odtažení se:

1)      Fyzické

Když se muž odtáhne, žena ho fyzicky pronásleduje. On třeba odejde do jiného pokoje, a ona jde za ním. Nebo třeba ona nedělá to, co chce, aby mohla být se svým partnerem.

2)      Citové

Když se muž odtáhne, žena ho citově následuje. Má o něho starost. Chce mu pomoci, aby se cítil lépe. Lituje ho. Zahrnuje ho pozorností a chválou. Jiný způsob, jak mu citově zabránit v odtažení, je prostě neschvalovat jeho potřebu být sám. Už tím, že to žena neschvaluje, ho také citově přitahuje zpět. Jiný způsob je tvářit se teskně nebo dotčeně, když se odtahuje. Tímto způsobem se žena domáhá intimity, a on si připadá kontrolován.

3)      Mentální

Žena se může pokoušet přitáhnout muže tím, že mu klade otázky vyvolávající v něm pocit viny, jako například: ,,Jak se mnou můžeš takhle jednat?“ nebo ,,Co je to s tebou, vzpamatuj se!“ nebo ,,Copak si nedovedeš představit, jak mě to bolí, když se odtahuješ?“ Jiný způsob, jak se může žena pokoušet přitáhnout muže zpátky, je snažit se mu zalíbit. Začne být například mimořádně ochotná. Snaží se být naprosto dokonalá, aby neměl ani nejmenší důvod se odtahovat. Vzdává se sama sebe a snaží se být taková, jakou ji podle jejího názoru chce mít. Bojí se ,,rozhoupat loďku“, aby se neodtáhl, a tak skrývá své city a vyhýbá se všemu, co by ho mohlo rozladit.

Druhý nejobvyklejší způsob, jak žena může bezděčně narušit mužský cyklus intimity, je trestat ho za odtažení. Níže je seznam nejobvyklejších způsobů, jak žena muže ,,trestá“ a brání mu tak v návratu a obnovení důvěrnosti:

1)      Fyzické

Když po ní opět začne toužit, odmrští ho. Odmítá jeho pokusy o fyzické sblížení. Nedovoluje mu, aby se jí dotkl nebo byl nablízku. Je s to ho dokonce uhodit nebo něco rozbít, aby mu dala najevo svou nelibost. Když je muž trestán takovým odmrštěním, může se stát, že se bude bát udělat to znovu. Ten strach mu může v budoucnu zabránit v odtažení se. Jeho přirozený cyklus se tím naruší. To v něm může vyvolat úzkost, která zablokuje jeho touhu po důvěrnosti. Může se také nevrátit, když se jednou odtáhne.

2)      Emocionální

Když se muž vrátí, je žena nešťastná a zahrne ho výčitkami. Nepromine mu, že ji zanedbával. Nezavděčí se jí ničím, ať dělá, co chce. Připadá mu, že je neschopen ji uspokojit, a nakonec to vzdá. Když se muž vrátí, dá mu žena najevo svůj nesouhlas slovy, hlasem a tónem, a také tím, že na něho hledí jako ,,raněná laň“.

3)      Mentální

-          Když se muž vrátí, žena se odmítne otevřít a sdílet s ním své city. Je chladná a vyčítá mu, že se vůči ní neotvírá a nemluví. Přestane věřit, že mu na ní opravdu záleží, a trestá ho tím, že mu nedá možnost jí naslouchat a být ,,hodný“. Když se k ní celý šťastný vrátí, octne se v psí boudě.

Jak může mužova minulost ovlivnit jeho cyklus intimity

Tento přirozený cyklus může být v muži narušen už od dětství. Může mít strach se odtáhnout, protože viděl matčin nesouhlas s otcovým citovým distancováním. Takový muž třeba ani neví, že se potřebuje odtáhnout. Možná, že si pro to teprve podvědomě tvoří argumenty. Tento druh mužů přirozeně rozvíjí více své feminin stránky, ale na účet potlačení části své mužské síly. Je to senzitivní muž. Snaží se všemožně zavděčit a milovat, ale vzdává se při tom části svého mužského já. Cítí se provinile, když se odtahuje. Aniž by věděl, co se stalo, ztrácí svou touhu, sílu i vášeň; stává se pasivním a naprosto závislým. Snad se bojí být sám nebo se uchýlit do své jeskyně.

Chápání požadovačnosti

Tím, že Tom pochopil, že ženy jsou jako vlny, uvědomil si také, že návraty Susaniny požadovačnosti a nejistoty jsou přirozené, nezbytné a dočasné! Uvědomil si, jak naivní byl, když se domníval, že jeho láskyplná reakce na Susaniny hlubinné problémy by ji mohla trvale vyléčit. Tím, že se naučil ji být oporou při jejích sestupech do studně, nejenom že jí usnadnil léčbu, ale také jim oběma odpomohl od hádek. Ženin sestup do studny není důsledkem mužovy chyby ani selhání. Tím, že jí skýtá větší oporu, tomu nemůže muž předejít, ale může ženě pomoci obtížné chvíle snáze překonat. Žena má v sobě schopnost sama od sebe se zvednout, když dosáhla dna. Muž jí při tom nemusí pomáhat. Není zlomena, pouze potřebuje lásku, trpělivost a pochopení z jeho strany.

Pravděpodobně znáte příběhy o dvojicích, mezi kterými nikdy nedocházelo k hádkám, a které se náhle k všeobecnému překvapení rozhodly rozvést. V mnohých z těchto případů žena potlačovala své negativní city, aby se vyhnula hádkám. A v důsledku toho znecitlivěla a přestala cítit i svou vlastní lásku. Když se potlačují negativní city, jsou tím zároveň potlačovány i city pozitivní, až posléze umírá sama láska.

Jedna studie ukázala, že ženina sebeúcta zpravidla cyklicky vzrůstá a klesá každých jednadvacet až pětatřicet dní. Od Harrise bylo naivní se domnívat, že Cathy přejde hněv, rozmrzelost a pocit bezmoci, které se v ní dvacet let hromadily, po pouhých dvou láskyplných týdnech. Nebyly dosud provedeny žádné výzkumy, jak často se odtahují muži, ale podle mých zkušeností je to přibližně stejné. Marťanská logika praví: ,,Celé dva týdny jsem byl skvělý. Nemám teď právo na chvíli oddechu? Věnoval jsem vám všechen svůj čas. Teď si jej vyberu trochu pro sebe. Teď sis mohla připadat bezpečná jako nikdy.“

,,Udělat si z muže jediný zdroj lásky a opory znamená klást na něho příliš velké nároky.“

Peníze neuspokojují citové potřeby

Marťané mají sklon se domnívat, že peníze řeší všechny problémy. Chris si neuvědomoval, že peníze nemohou Pam zabránit v tom, aby byla čas od času rozladěná. Když se její vlna zlomila, hádali se, protože on znevažoval její potřebu být rozladěná. Paradoxně se hádali tím častěji, čím byli bohatší. Dokud byli chudí, její starosti se točily jen kolem peněz, ale když byli finančně lépe zajištěni, začala si Pam uvědomovat, čeho se jí nedostává po citové stránce. Když jsou ženiny finanční potřeby uspokojeny, začne si uvědomovat své citové potřeby.

City jsou důležité

Když žena nemá oporu ve chvílích, kdy se občas cítí nešťastná, nemůže být ve skutečnosti šťastná nikdy. Opravdové štěstí vyžaduje ponořit se do studny, aby se dosáhlo uvolnění a uzdravily a očistily se city. Máme-li pocítit pozitivní city lásky, štěstí, důvěry a vděčnosti, musíme čas od času také pocítit hněv, smutek, strach a lítost. Chvíle, když žena sestupuje do své studny, je chvílí, kdy se může z těchto negativních citů vyléčit.

Když je žena na vrcholu vlny, může ji uspokojit to, co má. Když se však její vlna zlomí, začne si uvědomovat, co jí chybí. Když se cítí dobře, je schopna vidět to dobré ve svém životě a reagovat na to. Když však je dole, její láskyplná vidina se zatáhne mraky a reaguje spíš na to, čeho se jí v životě nedostává. Muži se nemohou naučit chápat své ženy a být jim oporou, pokud si neuvědomí, že jsou ženy jako vlny.

Když žena lásku cítí, automaticky se to projeví na jejím chování. Když se muž milostně chová, jeho city automaticky následují a bude i více milovat. I když muž lásku k ženě necítí, může se rozhodnout pro ni něco láskyplného udělat. Je-li to přijato a oceněno, začne lásku cítit. ,,Akce“ je skvělý způsob jak rozběhnout mužovu ,,pumpu na lásku“. Mužovo srdce se otvírá s tím, jak se mu daří uspokojovat ženu. Když je žena schopna vyjádřit láskyplné vztahy a pocity k muži, cítí se motivován dávat více. Ženy však jsou docela jiné. Žena obvykle mužovu lásku necítí, pokud se neprojevuje péči, porozuměním nebo respektem. Rozhodnutí udělat pro partnera něco navíc jí nedopomůže k intenzivnějšímu pocitu lásky. Naopak, obvykle to vyvolá její rozmrzelost. Když žena necítí své láskyplné city, potřebuje zaměřit svou energii na léčení svých negativních pocitů, rozhodně však ne na to, aby dělala víc.

Ženy si někdy nejsou vědomy toho, kdy muži potřebují lásku nejvíc. V takových chvílích může žena ,,uhrát“ dvacet až třicet bodů:

Muž se dopustí chyby a žena neřekne: ,,Vždyť jsem to říkala“ ani nenabídne radu.

Muž ženu zklame a ona ho nepotrestá.

Nenajde cestu, když řídí a žena z toho neudělá skandál.

Muž ztratí cestu a ona na tom najde dobrou stránku a řekne: ,,Kdybychom jeli správně, nikdy bychom nespatřili tenhle západ slunce.“

Muž zapomene něco koupit a žena řekne: ,,To nevadí. Přinesl bys to, až půjdeš příště ven?“

Když se ho dotkne a uvědomí si to, omluví se a poskytne mu lásku, kterou potřebuje.

Žena požádá muže o pomoc a muž řekne, že nemůže. Ona se neurazí, ale věří, že by to udělal, kdyby mohl.

Když muž vyjde ze své jeskyně, žena ho přivítá a netrestá ho ani neodmítá.

Když ji o něco požádá a ona odmítne, aniž by vypočítávala důvody, proč mu nemůže vyhovět.

Když se omluví za nějakou chybu, ona to přijme s láskyplným uznáním a shovívavostí. Čím větší chyby se muž dopustí, tím více bodů počítá.

Když se muž chce po hádce udobřit a začne pro ni dělat různé drobnosti, a ona to přijme a ocení.

Opravdu ráda se s ním miluje.

Muž zapomene, kam si položil klíče, a žena se na něho nedívá jako na nesvéprávného.

Žena je taktní nebo laskavá, když vyjadřuje své znechucení nebo zklamání nad tím, jak se muž choval, když spolu byli v restauraci nebo v kině.

Vyjadřuje své negativní pocity věcně, bez vyčítání nebo zavrhování.

Kdy se muži cítí zahnáni do kouta

Muž se může na ženu velice hněvat, když se dopustí chyby a žena je roztrpčena. Jeho hněv je úměrný závažnosti té chyby. Ženy se někdy diví, proč se muž za nějakou velkou chybu neomluví. Neomluví se, protože se bojí, že mu nebude prominuto. Je pro něho příliš bolestivé přiznat, že v něčem selhal. Místo aby se omluvil, může se na ni rozzlobit pro její rozmrzelost a dát jí trestné body. Když je muž v takovém stavu, udělá žena nejlépe, když na něho bude reagovat jako na tornádo a schová se, až se tornádo přežene, připíše jí spoustu bodů, že ho neobviňovala a nepokoušela se ho změnit. Když se žena pokusí tornádo zastavit, nadělá spoustu škod a on ji potom obviní, že to zavinila ona – neměla se mu stavět do cesty. To je pro ženy novinka, protože na rodné Venuši, když je některá Venušanka roztrpčená, ostatní ji nikdy neignorují.

Pozn.1: názorná ukázka ;)
http://www.youtube.com/watch?v=JdBV0HEzpbg&feature=share 

Pozn.2: ,,Vztahové" servery moc nemusím, ale občas se trefí do černého:
http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/326627-jak-porozumet-muzum.html