DEBORDELIZACE HLAVY

(autor: Ivo Toman)

Lidé bez výsledků vše komplikují a za úspěchem hledají něco složitého, intelektuálního. Jenže je to jinak. Jak? Úspěšní lidé většinou nejsou géniové, ale používají selský rozum. Hledají nejúčinnější postupy při co nejmenší námaze.

Zprimitivněte!

I když se v románech oslavují hrdinové, historii ovládli ti méně odvážní. Zbabělci, kteří ztuhli, utekli nebo se schovali, přežili. Pouze jejich spermie a vajíčka putovaly dále a my jsme jejich potomci. Spermie a vajíčka hrdinů šla do hrobu.

Chcete najít klid v duši a mít hodně času i peněz? Pak potřebujete najít správné vzorce jednání. Jsou překvapivě jednoduché.

Římané převyšovali severské sousedy kulturou, bohatstvím, uměleckými díly a tvůrčím duchem. Smáli se jim, že jsou barbaři, pohrdali jimi. A pak ustrnuli. Jaké ale bylo překvapení Římanů, když zjistili, že mají tyto barbary přímo v domě a nedaří se jim vyhnat je silou ducha?

Nejslavnější skupinou historie je Beatles. Když začínali, neuměli číst noty. Kalifornský jazzový saxofonista Bud Shank řekl o nezvyklé sedmitaktové verzi písně Yeasterday: ,,Školený hudebník by to prostě takhle nikdy nenapsal. Je to naprosto špatně, ale je to výborné. “  Hodně úspěchů Beatles vězí v tom, že nevědí, co dělají.“ Jenže pak i Beatles začali mnoho věcí komplikovat. Jedním z hlavních důvodů, proč přestali koncertovat ještě před svým rozchodem bylo, že mezitím se jejich hudba stala tak složitou, že ji nebylo možné hrát živě. Zajímavé je, že podle mnoha kritiků i Petr Janda z Olympicu po vystudování konzervatoře už nevytvořil takové hity jako předtím. Už měl snahu dělat to sofistikovaněji.

Co vzrušuje lidi při sledování novodobých gladiátorů při hokeji, ragby, americkém i evropském fotbalu? Tytéž zvířecí instinkty jako ve starém Římě.

Abyste uspěli, nemusíte vymyslet nic nového. Můžete použít něco osvědčeného v jiném oboru. Henry Ford se proslavil pásovou výrobou aut, ale tu on viděl na jatkách.

Vysoce inteligentní lidé často uvíznou v inteligenční pasti, kdy jim logické myšlení brání přijít nějaké věci na kloub ,,nenormálním“ způsobem. Inteligentní lidé rádi druhým dokazují, že nenormální věci nejdou realizovat. Někdy mají i pravdu. Ale to je tak vše. Vývoj jde od primitivního přes složité a vrací se k jednoduchému.

Najděte to, co vám nejvíce funguje a na zbytek se vykašlete. Musíte ale vědět jaké chcete výsledky. Podaří-li se vám poznat základní opakující se vzorce, váš růst nastane po odstranění všeho, co s tím vzorcem nesouvisí.

A co poctivost? Dobré známky totiž dostanete za výsledky. Podmínky jsou předem dané – musíte dodat učitelům to, co oni vyžadují. K tomu potřebujete poznat systém a naučit se jen to potřebné, ne všechno. Je to primitivní? Je. Ale funguje to tak už od počátku školství.

mozek váží 1300 – 1500 g

amygdala – sídlo všech vášní, řídí emoční reakce (zahájí citovou reakci)

Nikdy ve svém mozku najednou vědomě neřešíte více věcí! Jen jednu. Můžete rychle přeskakovat od myšlenky k myšlence. Také to tak děláte, ale v každém okamžiku vědomě myslíte jen na jednu věc. Vědomá mysl má omezené možnosti. Pak ještě máte podvědomou mysl, která automaticky řídí váš život jako autopilot, který vám umožňuje dělat několik věcí najednou. Vaše podvědomí má schopnost rozhodovat se automaticky. Pokud se tato situace opakuje, nebo je emočně významná, vzniká návyk – např. pokud myslíme neustále negativně, vznikne z toho návyk a v tomto duchu jednáme.

Koneckonců, jak se někdy chováte, když vás někdo vytočí? Emočně jste stejný primitiv jako ten s tím kyjem.

Historie dokázala, že emoční, rychlé a nepřesné jednání bylo správně. Nemyslete si, že přežijí jenom ti silnější. Útěk je občas skvělá věc. O našem úspěchu – přežití – nerozhodla logická, ale emoční část našeho myšlení.

Logické myšlení je ovlivněno emočním, proto při kontaktu s podnětem se aktivují obě (tedy nejen emoční nebo logické v závislosti na tom, o jaký podnět se jedná).

Gestalt (tvar/vzhled/formu)

-          viz. př.: ve čtení se zdokonalíme tak, že nakonec čteme slova, aniž potřebujeme všechna písmena

-          základem je získat minimální množství informací, které stačí, abychom věděli oč se jedná, díky asociacím pak porovnáváme to, co vnímáme s tím, co už známe

Každý dá na první dojem. Přední mozek člověka se vyvinul z čichového centra plazů. Proto staré instinkty vítězí. Emočně přemýšlíte stále jako lovci mamutů.

Emoce utvářejí vaše podvědomé reakce i vědomé myšlenky. Pokud ten chaos alespoň částečně dokážete usměrňovat, pak můžete mít obrovský úspěch.

,,Nejvíce ze všeho vyčerpává nečinnost.“ /Aristoteles/

-          nuda unavuje (střídáme přitom různé myšlenky z různých oblastí a u ničeho dlouho nevydržíme, což je pro mozek energeticky náročné)

Zde je klíčem k úspěchu koncentrace neboli soustředění. Když se chcete dostat do proudění, musíte se na něco soustředit a využívat svou představivost. Vědci už mnohokrát dokázali, že představivost má mnohem větší sílu než silná vůle. Důležité je docílit stavu PROUDĚNÍ.

Už tím, že něco nechceme, na to myslíme.

NEÚSPĚŠNÍ LIDÉ SE ZABÝVAJÍ HLAVNĚ TÍM, CO NEOVLIVNÍ!

Ti šťastní dosahují stavu proudění při práci. Nerozhoduje, jak jste chytří ani tituly.

Nepotřebujete úplně všechny informace, abyste věděli, co potřebujete vědět!

Pozitivní myšlení není pro každého. Funguje jen u těch, kteří si dokážou říct: ,,Mám nad tím kontrolu? Ne. Nebudu to tedy řešit.“ Najednou budete mít mnohem více času, protože na většinu věcí přestanete reagovat. Ovšem najednou budete hodně nepochopeni u většiny lidí. Víte proč? Oni prostě musí řešit to, co se děje v seriálech, novinách, stěžují si na to, co dělají jiní lidé. Př.: Záplavy jsou bohužel tragické, ale máte nad těmi záplavami nějakou kontrolu? Ovlivníte je? Pokud to souvisí s vašimi hodnotami a máte rádi charitu, pak přispějte na záplavy a konec. Víc už neovlivníte. Nemá cenu to dál řešit nebo uděláte to, co naprostá většina chudých, neúspěšných a neschopných lidí. Budete se rozčilovat nad tou nespravedlností.

Nepřátelé proudění

1)      nuda

2)      dilema

3)      jizvy minulosti

4)      strach z budoucnosti

5)      negativní stres

6)      silné vzrušení (plynoucí ze strachu/rozčilení, nejsme schopni se soustředit, protože jsme podvědomě připraveni k boji tzv. ochranný režim, kdy nechá mozek v pohotovosti jen oblasti určené k zajištění přežití, stáváme se nepříjemně agresivními, krev se stáhne do svalů, aby co nejvíce ztvrdly kvůli případnému krvácení, jsme pak ztuhlí jak fyzicky, tak nedokážeme myslet)

7)      nedostatek času

8)      malá vnitřní motivace (lidé bez vnitřní motivace odkládají úkoly na jindy)

Podmínky pro stav proudění

-          umět se soustředit

-          musíte mít pocit jistoty (že je vše pod kontrolou)

-          jen tehdy, máte-li už s danou činností zkušenost (hodně věcí pak děláte automaticky)

-          jasné cíle

-          možnost dokončení (úkol musí být dostatečně náročný, přesto zvládnutelný)

-          kladný stres (stres může být vzrušující a motivující viz např. tréma během rande), do těla se vyplavují hormony KATECHOLAMINY, u špatného stresu to jsou KORTIZOLY

-          musíme být v pohodě a v klidu

-          ctižádost, iniciativa (plynoucí z vnitřní nepohody, resp. z menší formy nespokojenosti)

-          optimismus

-          zpětná vazba (zda jsme na správné cestě)

-          dělejte to pro radost z té samotné činnosti (ne kvůli druhým nebo pro peníze)

-          myslete na papíře pomocí MYŠLENKOVÝCH MAP /viz. Google/

-          MINDSTORMING (napište problém co nejkonkrétněji formou otázky, potom napište min. 20 odpovědí – vyberte nej nápad a začněte jednat)

-          STÍNOVÉ BOXOVÁNÍ (zavřete oči a jako boxér trénujte v duchu, nemusí jít jen o sport, představujte si podrobně konečný cíl)

-          musí vás to bavit

Jak vyřešíte svá dilemata? Tak, že se vždy rozhodnete podle svých základních hodnot, a ne podle momentální situace. Člověk, který nezná pořadí svých hodnot, a neví proto, co je pro něho nejdůležitější, má dilema. Často si vybere krátkodobě příjemnější, ale dlouhodobě horší řešení.

Přemýšlejte o své práci. Kdyby nešlo o peníze a všechny práce na světě by byly úplně stejně placené, co byste dělali? Dělali byste tu samou práci, kterou děláte teď?

POKUD SI VYŘEŠÍTE SVÁ DILEMATA A PROBLÉMY A VAŠI BLÍZCÍ NE, POTOM SE PARADOXNĚ VAŠE VZÁJEMNÉ VZTAHY ASI ZHORŠÍ.

Je důležité uvědomit si, co opravdu ovlivníme a co ne a řešit jen to, co lze ovlivnit.

Mezilidské vztahy si paradoxně nejlépe vyřešíte tak, že je nebudete řešit.

Není důležité, že se ve vašem životě objevují vámi nekontrolovatelné události. Důležitá je vaše reakce na ně.

Děláte to, co vás baví, ale nevynikáte v tom. A to není dobré!

Zde se láme chleba. Je totiž tragédie, pokud se například kluk s geniálním matematickým mozkem snaží stát špičkovým hokejistou. Hokej ho baví, ale nevyniká v něm (nemá na něj talent).

Pokud děláte to, co vás baví, ale nevynikáte v tom, pak časem budete mít v hlavě strašný bordel. Zaměříte se totiž špatným směrem. Soustřeďte se na to, co umíte nejlíp. Vůbec nesouhlasím s těmi pozitivními žvásty, že nedostatek talentu dokážete nahradit delší praxí nebo větší pracovitostí.

To, co vás baví, spojte s tím, co umíte a začněte se tím živit.

Pokud v něčem nevynikáte, přestaňte se tím živit, i když vás to baví.

Řešte jen věci, nad kterými máte kontrolu.

Neřešte věci, nad kterými nemáte kontrolu, a smiřte se s tím, že nad tím nemáte kontrolu.

Úspěšní lidé mají kontrolu nad tím, co ovlivní, a pak také mají dobrý pocit z té kontroly.

Př. Vystudoval jsem navrhování a výrobu nábytku. Bavilo mě to. Začal jsem se tím živit. Navíc jsem hodně pracoval. Já jsem v té fabrice i spal. Jenže jsem v tomto oboru nevynikal. Takže snaha a pracovitost mi byla úplně nanic.

PŘESTAŇTE SI PROTO PLÁNOVAT ČINNOSTI, VE KTERÝCH NEVYNIKÁTE. MŮŽE JE UDĚLAT NĚKDO JINÝ? POKUD ANO, HOĎTE TO NA NĚJ. JINAK DŘÍVE NEBO POZDĚJI POZNÁTE, CO JE SYNDROM VYHOŘENÍ.

VÝKONNÍ NEJSTE, KDYŽ UDĚLÁTE HODNĚ PRÁCE, ALE KDYŽ NĚJAK ZVYŠUJETE HDNOTU.

Musíte si prostě najít takovou oblast, ve které máte předpoklady vyniknout. V ní se snažte prosadit.

Pokud jste ještě neobjevili svůj největší talent, který byste spojili se svými cíli, tak si za svůj cíl dejte najít ten talent. Vaším posláním udělejte hledání svého talentu. Nikdo na světě nemá takovou kombinaci vlastností jako vy, něco se dá najít.

Jedním z největších nesmyslů, který opakovaně slyším od nevýkonných lidí, zní: ,,Nemám čas. Kdybych měl víc času, tak bych…“ Je to opravdu tak??? Není!

a)      kdyby lidé pracovali o 3-4 hod. déle na to, aby se měli lépe, po deseti letech stejně budou trčet na stejném místě a stěžovat si na nedostatek času, šéfa, podmínky, plat, vládu…, není to o tom JAK DLOUHO PRACUJETE ale S JAKOU KONCENTRACÍ

b)      většina lidí čas nejvíce tráví u televize nebo ,,společenskými záležitostmi“

c)       třicetiletého člověka čeká ještě 80% produktivního života (bude-li pracovat do šedesáti pěti let)

Vždycky mě však zarazí, že čas ,,nemají“ hlavně ti lidé, kteří neustále musí vybíhat uprostřed jednání s mobilem v ruce, protože ,,je to strašně“ naléhavé. Přitom je vůbec nenapadne, že množí úspěšní a výkonní lidé za celý den nemusí ,,naléhavě“ volat.

Úspěšní lidé nemají ve skutečnosti více času než jiní lidé. Jen to s ním tak nějak lépe umí. Kolik lidí vidíte v metru, autobusu nebo ve vlaku, že by se nějak vzdělávali? A jak se vzděláváte v autě vy?

Zloději času

1)      VYRUŠOVÁNÍ

-          řešením je práce v noci, kdy je všude klid

2)      ODKLÁDÁNÍ VĚCÍ NA POSLEDNÍ CHVÍLI

-          jde o to zanalyzovat si, kolik čistého času nám úkol zabere, je tak mnohem jednodušší vyřešit ho hned, je to vlastně otázkou pár hodin, kdy na něj posléze nebudeme muset myslet a stresovat se jím, nemluvě o tom, že se může vždy vyskytnout něco nečekaného a nebudeme si schopni vyšetřit ani pár hodin

-          po splnění úkolu se odměňte něčím příjemným

3)      MĚNÍCÍ SE PRIORITY

4)      ČEKÁNÍ NA ODPOVĚDI

-          je důležité mít jako výplň činnost, během které se snadno dostaneme do stavu proudění

5)      ŠPATNÉ PLÁNOVÁNÍ

-          jestliže si stanovíte cíle, které neodpovídají vašim základním hodnotám, může se vám podařit spousta práce, ale nikdy se nebudete cítit zcela spokojení, lidé, kteří to nevědí, si sepisují seznamy úkolů, ale zakládají je pouze na naléhavosti

6)      DOSTÁVÁNÍ SE DO OBRAZU

Máš problém? Hoď ho na někoho!

Př. Moje manželka je génius na jazyky. Proč by měla žehlit, když je génius na jazyky? Soustředí se na to, co nejlépe ovládá nebo co ji nejvíce baví.

Vydělte si svůj čistý roční/měsíční příjem hodin, kdy nespíte. Tak zjistíte cenu svého času. Může někdo jiný udělat některé činnosti za mnohem méně, než je cena vašeho času? Pokud ano, pak to na něj hoďte.

Někdy je lenivost jev spíše pozitivní. Úspěšní lidé z lenivosti dělají jen něco, a naopak jiným věcem se vyhýbají.

Odkládání úkolu

-          opakovat si: ,,Souvisí to s mými hodnotami? Pokud ano, tak to udělám. Pokud ne, tak to neudělám. A už to neřeším.“

Energie, kterou věnujete řešení problémů, musíte věnovat řešení svých problémů, ne problémů jiných lidí. Nerozdávejte zbytečně to, co nutně potřebujete – svou energii.

POZOR na prvky slovní agrese: rozkazování, nadávání, znevažování jiných, odmítání podřídit se, svalování viny, vyhrožování, nevěcné kritiky, osočování, ironizování

Nestěžujte si na to, jak se k vám jiní chovají. Chovají se tak většinou proto, že jste jim to dovolili. Pokud vás někdo uráží a ponižuje, vy jste přesvědčení, že je to jeho vina. Jenže mu to už mnohokrát u vás prošlo. Takže je to vaše vina!

Když kritizujete, máte negativní myšlenky.

Znám jediný způsob, jak se vyhnout nepříjemným myšlenkám – navodit si příjemné myšlenky.

Minulost už nezměníte a budoucnost ještě neznáte. Soustřeďte se proto jen na přítomnost. V tom je klíč k úspěchu ve všech oblastech života. Naprostá většina lidí neumí prožívat přítomnost. Místo toho je neustále pronásledují jejich minulé chyby, a také mají strach z budoucnosti. Pokud lidé v minulosti opakovaně neuspěli, často si bohužel myslí, že se jim to nepovede ani v budoucnu.

Emoční jizvy

a)      svědomí

b)      křivda

Proč je život většiny lidí plný nespokojenosti?

1)      lidé si myslí, že je něco důležitějšího než to, co dosud dělali nebo dělají

2)      snaží se být někým jiným a nejsou spokojeni se sebou

3)      nikdy si neudělají čas, aby poznali to, co mají nyní k dispozici

Mnozí velikáni a navenek úspěšní lidé vlastně vůbec nedosáhli štěstí. Vaše štěstí nezávisí na vnějších podmínkách, ale jen na tom, co si o sobě a světě kolem myslíte vy sami.

Pokud by se daný člověk cítil jistý a dařilo by se mu dobře, nemohli byste ho tak snadno kontrolovat. Musíte ho proto stále utvrzovat, že je vinný (hříšný). Pak s ním můžete mnohem lépe manipulovat. Hřích je výmysl člověka a má jediný účel  - ovládnout jiné lidi.

Pocit viny může vést k sebeobětování. Víte, co je samaritánský syndrom? Obětovat se jiným. Jde o to, že nežijete život svůj, ale jiných.

S tím souvisí mesiášský komplex. Jako kdyby vaší povinností bylo nedovolit jiným zažívat špatné životní zkušenosti a za každou cenu je uchránit utrpení. Ten, komu pomáháme, se ale pak nenaučí pomoci si sám.

99% procent kritiky má kořeny v závisti a nesnášenlivosti. Jde o projev naprostého nesouhlasu s normami jiných lidí.

Ti lidé, kteří dlouho vyprávějí, jak jsou úžasní, se snaží přesvědčit o své velikosti spíše sebe než své posluchače. Oni totiž nemají problémy s vychloubáním se, ale se svou sebedůvěrou.

Lidé stále hledají jistotu a oporu, ale jen málokdo ji najde. Proč? Protože většina lidí hledá jistotu v závislosti na druhých a nehledá ji v sobě.

OČISTEC = vynález středověku (vydělávalo se tak na věřících viz prodej odpustků)

Pokud uděláte chybu nebo se v něčem zmýlíte, berte to od nynějška jako prostředek k učení. Neznamená to, že jste špatní. Znamená to jen, že máte novou zkušenost. Poznali jste další věc, která nefunguje. Nic víc. Vy jste zůstali skvělí.

Pokud jde o analytické a intuitivní rozhodování, ani jedno není dobré nebo špatné. Špatné je používat je za nesprávných okolností.

Fascinuje mne, jak se zde lidé opakovaně dopouštění dvou základních chyb:

1)      nevybírají si odborníky

2)      když už jdou za odborníkem, pak si najdou toho nepravého

… lidé se většinou radí s rodinou, přáteli atd.

RAĎTE SE ALE S TĚMI LIDMI, KTEŘÍ MAJÍ NEBO MĚLI PROKAZATELNÉ VÝSLEDKY!

Neschopní či neúspěšní lidé podceňují vlastní rozum a přeceňují rozum druhých.

Úspěšní lidé se rozhodují podle předpokládaného přínosu, ne podle cen.

Rozhodujeme se podle svých emocí a pak si to své rozhodnutí ,,rozumně“, logicky zdůvodňujeme.

K úspěchu nepotřebujeme moc informací, ale pochopit základní vzorce úspěchu v dané oblasti – primitivní postupy, ke kterým nám stačí selský rozum. Některé postupy ani nechápu, ale pokud fungují, používám je.

Kdo sám není moudrý, nedá na dobré rady.

S kým budete žít svůj život?

Co budete v životě dělat?

Pro co budete v životě žít?

Zdroje stresu a jak s nimi bojovat

a)      strach

-          stálý styk s něčím, z čeho máme strach

-          čím více o problému víte, tím menší z něj máte strach

-          aktivita (strachu podléháte v nečinnosti)

b)      vztek – hněv

-          uvědomte si, že vztek je vždy druhotnou reakcí (co se za ním skrývá?)

-          v rozzuření uvažujete zkresleně

-          zanalyzovat problém a uvědomit si uklidňující fakta dříve, než začnete jednat

-          napnout ruce, snížit hlas k šepotu, lehnout si

-          vše špatné napsat, a pak dopis zničit

-          něčím se rozptýlit

-          nepřátelství je psychický zvyk, který se dá změnit (nejlepším lékem je důvěra k ostatním)

c)       nepřiměřená úzkost

-          na rozdíl od strachu je úzkost ochranná reakce na NEZNÁMOU hrozbu

d)      deprese

-          ponořit se do činnosti, pokusit se zbavit osamělosti

Chcete-li zlepšit kvalitu svého života, nejúčinnější je zaměřit se na emoční oblast (namísto rozumových a tělesných schopností). Existují učitelé, soc. pracovníci, podnikatelé, kněží a jiní lidé, kteří pracují intenzivně až do osmdesáti a nikdy nevyhoří. Proč? Protože si lidi neidealizují. Pokud je lidé zklamou, nejsou z toho moc roztrpčení. Naopak, dnešní cynikové jsou vesměs zklamaní idealisté, kteří své ideály proměnili v očekávání a ta se jim potom nesplnila.

Proč lidé nezmění co jim dělá bordel v hlavě?

-          pohodlnost

-          strach z nejistoty

-          síla zvyku

Jak vypěstovat odolnost vůči stresu?

1)      sportem (vybijte nahromaděnou energii)

2)      napětí snížíte snížením vlastního tempa

3)      soustředit se vždy na jednu věc (v opačném případě se dostaví netrpělivost a napětí)

4)      postupně zvyšujte dávku vystavení stresu

5)      nejste pokažení a nepotřebujete opravu, jen se smiřte s vlastními chybami

6)      odpočinek a uvolnění

7)      rozdělte si úkol na jednotlivé kroky

8)      neúspěch není neúspěch, jen zpětná vazba (neúspěšná je jen strategie/postup ne VY)

9)      buďte velkorysí, neboť lakomec nemůže být šťastný, protože žije v neustálém strachu, že nebude mít dost pro sebe

10)   neexistují nepříjemné situace samy o sobě, nepříjemnost spočívá výhradně v našich reakcích

11)   začněte - už teď disponujete vším, co potřebujete k úspěchu

Úspěšní lidé mají úspěšné zvyky…

Jiní lidé s vámi zacházejí podobně, jako vy zacházíte sami se sebou. To, jakou máte sebeúctu, je totiž na vás vidět! Také jste už zjistili, že když máte ze sebe dobrý pocit, jsou na vás ostatní lidé nějak hodnější?

Jak přestat ničit sám sebe a přitom ušetřit 2/3 své energie

U každého úkolu je nejhorší sednout si a začít ho dělat. Prvních pár minut je nejhorších. Pak se do úkolu ponoříte, dostanete se do stavu proudění a často najednou zapomenete na čas. Než si to uvědomíte, uběhnou i dvě hodiny. Ty první minuty zažíváte utrpení, ale následující dvě hodiny už jste v pohodě. Rozdíl je v tom, jestli přemýšlíte, zda vás to baví, nebo ne. Většina lidí dokáže sama sebe psychicky zničit ještě dříve, než vůbec začne. Ukážu vám, jak to dělají:

Máte nějaký úkol. Například učit se nebo si sepsat své hodnoty.

Nejdůležitější a také nejtěžší na tom je… začít.

Chcete napsat knihu? Nejhorší je sednout si k tomu. Jakmile už budete půl hodiny psát, je vše snazší. Jenže jak se nastartujete? To asi bude problém, že? A proč? Protože jde o spor, který máte sami se sebou.

Vedete si svůj dialog. Začínáte svou samomluvu většinou tím, že ten úkol je těžký. Přitom z kapitoly o proudění už víte, že když se soustředíte, na velkosti úkolu tolik nezáleží. Velmi rychle dojdete k tomu, že se naštvete na daný úkol a získáte zpětnou vazbu: Úkol je těžký – jsem naštvaný na úkol.

To vám hned vezme asi třetinu energie. Jenže tím to zdaleka nekončí. Po naštvání se na úkol se pak naštvete ještě sami na sebe. Získáte tak další zpětnou vazbu: Jsem naštvaný nejen na úkol – jsem naštvaný i na sebe.

Ptáte se sami sebe:

,,Proč to musím dělat?“

Pokud takto budete dostatečně dlouho a s dostatečnou silou přemýšlet, nahromadí se takový počet myšlenek a neuronových spojů ve vašem mozku, že si začnete říkat: ,,Proč já blbec to vůbec dělám?!“

A výsledek? Často se zlomíte, protože už v hlavě máte tak velké množství ,,naštvaných“ myšlenek, že to vzdáte. A navíc objevíte další zpětnou vazbu: Jsem naštvaný na úkol i na sebe – vzdávám úkol – a ještě jsem blbec.

Už mnohokrát jste si tak sami potvrdili, že jste blbec. To je vzorec ,,samonaštvávání“. Vůbec nejde o to, zda je úkol těžký. Jde jen o to, že jste naštvaní sami na sebe. Sami se tak vytáčíte. Velmi rychle se pak v mozku tvoří věty jako:

,,Vždycky jsem věděl, že úkol je těžký. Proč bych to měl dělat? Proč bych se měl štvát? Vykašlu se na to.“

V tomto bludném kruhu se pohybuje téměř každý. První 3-4 minuty přemýšlí, jak je úkol těžký, místo aby přemýšlel nad tím úkolem. A pak při jakémkoli novém úkolu sami sebe rychle přesvědčíte, že jste blbec. Máte nadání trýznit sami sebe! A to je přesně to, co nemáte dělat. Místo toho si musíte říkat:

,,Jsem úžasný. Úkol vyřeším. Jdu na to.“

Když malé dítě něco nového začíná, má zpočátku dobré pocity. 95% dospělých se hned a zbytečně rozčiluje. Pak se rozčilují nad tím, že se rozčilují. Tím spotřebují příliš mnoho času a energie.