PĚT JAZYKŮ LÁSKY

(autor: Gary Chapman)

1)      Slova ujištění

2)      Pozornost

3)      Dárky

4)      Skutky, služby

5)      Fyzický kontakt

Ať už jako člověk nežijící v manželském svazku spadáte do kterékoli kategorie, chcete, aby vás lidé, kteří jsou ve vašem životě důležití, měli rádi. Chcete rovněž věřit, že někdo potřebuje vaši lásku. Pocit pohody člověka žijícího mimo manželství se točí kolem dávání a přijímání lásky. Pokud se cítíte milování a potřební, dokážete přežít tlaky života. bez lásky se může život změnit v poušť.

Pozitivní, potvrzující vztahy přinášejí velkou radost, kdežto špatné vztahy působí hlubokou bolest. Odvážím se tvrdit, že největší štěstí, které v životě prožijeme, má svůj původ v dobrých vztazích a nejhlubší bolest v životě se týká špatných vztahů. Jestliže cítíte, že vás vaše matka miluje, přináší vám to pocit klidu a dodává vám to odvahy. Pokud máte na druhou stranu narušený vztah s matkou, prožíváte zřejmě pocity opuštěnosti. Pokud s vámi vaše matka špatně zacházela, pociťujete pravděpodobně křivdu a hněv, možná dokonce nenávist.

Veškeré vztahy člověka pramení ze vztahu s rodiči. Povaha tohoto vztahu bude mít pozitivní – nebo negativní – vliv na všechny ostatní vztahy.

Jak vyjadřovat lásku správným jazykem

Rozdílnosti v osobnostech, zájmech i životním stylu začnou být velmi zjevné, zatímco dříve jste je téměř ani neregistrovali. Euforie, která vás vedla k tomu, že jste na první místo kladli druhého a zaměřovali jste se na jeho blaho, nyní odpadla. začínáte se soustřeďovat sami na sebe a uvědomovat si, že váš milý nebo vaše milá už nenaplňuje vaše potřeby. Začnete to tedy po druhém chtít a posléze vyžadovat, a když partner odmítne vašim požadavkům vyhovět, buď se stáhnete nebo začnete v hněvu rozdávat rány. Váš hněv nebo váš odstup od vás vašeho partnera odhání a je pro něj ještě těžší vám projevovat lásku.

Lze takto zakalený vztah opět vzkřísit? Odpověď zní: ano, pokud si dvojice začne uvědomovat povahu lásky a naučí se, jak vyjadřovat lásku řečí, které druhý rozumí.

Stadium posedlosti je to tam. Dvojice spolu buď chodí nebo žije v manželství, ale musí se posunout k dalšímu stadiu, jinak milostný vztah skončí.

Smluvní láska je láska vědomá. Je to láska záměrná. Je to závazek, že budu milovat, ať se děje, co se děje. Vyžaduje pozornost a jednání. Nečeká, až ji podnítí vřelé city, ale rozhodne se hledat zájmy partnera, protože jsme se zavázali hledat blaho druhého. Naše jednání bude ovlivňovat emoce druhého člověka. Když se tedy naučíme vyjadřovat lásku jeho jazykem, bude se cítit milován. A když nám to bude oplácet a bude hovořit naším jazykem lásky, bude naplňovat naši citovou potřebu lásky. A my dovršíme přechod od euforie vášnivé lásky k hluboce zakotvené důvěře smluvní lásky. Máme se rádi a naše láska vytrvá, protože ji záměrně sytíme. naučili jsme se, jak lásku účinně projevovat.

Proto pociťují tisíce manželských dvojic zklamání. Sam, který je rozvedený, poznamenal o ženě, s níž má teď známost: ,,Já ji nechápu. Říká, že má pocit, že ji nemám rád. Jak může takový pocit vůbec mít? Každý den jí říkám, že ji miluji. Také ji každý den za něco pochválím. Říkám jí, jak jí to sluší. Říkám jí, jak je dobrá máma. Jak může mít tedy pocit, že ji nemám rád?“

Problém je v tom, že jejím jazykem nejsou slova ujištění, ale skutky služby. Ona uvažuje takto: Kdyby mě miloval, s něčím by mi pomohl. Když přijde, já myju nádobí, ale on se dívá na televizi. Nikdy mi s ničím nepomůže. Už je mi na nic z toho, jak mi říká: ,,Miluji tě. Miluji tě.“ Slova ho nic nestojí. Kdyby mě měl doopravdy rád, něco by také udělal. Já pro něj dělám všechno, on pro mě nedělá nic. Tento scénář se opakuje v tisících vztahů.

Jak hovořit různými dialekty ujišťujících slov

Slova povzbuzení

Slova ujištění jsou jedním z pěti základních jazyků lásky. V rámci tohoto jazyka však existují mnohé dialekty. Během času stráveného s Brianem jsme se zaměřili v první řadě na slova ocenění, které vyjadřují upřímnou vděčnost za nějakou službu, kterou nám někdo prokázal. Existují ale také slova povzbuzení. Slovo povzbudit má stejný význam jako ,,roznítit odvahu.“ Všichni máme oblasti, v nichž se cítíme nejisté. Chybí nám odvaha a tento nedostatek odvahy nám často brání dosáhnout něčeho pozitivního, co bychom rádi vykonali.

Naslouchejte pocitům

Ptejte se v duchu sami sebe: jak se ten člověk právě teď cítí? Pokud si myslíte, že to víte, ověřte si to. Například: ,,Připadá mi, že jsi zklamaný, protože jsem zapomněla…“ To dává druhému možnost vyjasnit si svoje pocity. Také mu tak dáváte najevo, že bedlivě nasloucháte tomu, co říká.

Pozorujte řeč těla

Zaťaté pěsti, chvějící se ruce, slzy, svraštěné čelo a pohyby očí vám mohou napovědět, jak se druhý cítí. Někdy řeč těla sděluje něco jiného než slova. Požádejte o vysvětlení, abyste se ujistili, co si druhý člověk skutečně myslí a co cítí. Například byste mohli říct: ,,Všimla jsem si, že když říkáš, že doufáš, že už se nikdy nevrátí, tak pláčeš. Znamená to, že prožíváš rozpolcené pocity? Že část tvého já by se s ním ráda zase setkala, a druhá část už ho nechce ani vidět?“

Nepřerušujte

Výzkum ukázal, že průměrný jedinec naslouchá pouze sedmnáct vteřin, pak druhého přeruší a přednese vlastní myšlenky. Takové vstupy často ukončí rozhovor dříve, než může vůbec začít. V tomto stadiu rozhovoru není vaším záměrem se obhajovat nebo uvádět na pravou míru, co druhý říká. Vaším cílem je porozumět tomu, co si myslí, co cítí a co si přeje. Když ho přerušíte příliš brzy, možná nikdy nezjistíte, co vám ten člověk chtěl sdělit.

Pokládejte reflexní otázky

Když si myslíte, že chápete, co vám druhý říká, ověřte si to tak, že jeho výrok (tak jak mu rozumíte) zpětně vyjádříte formou otázky: ,,Ty mi tedy říkáš… je to tak?“ nebo ,,Myslíš tím, že..?“ Reflexivní naslouchání vyjasňuje nedorozumění a umožňuje vám si potvrdit (nebo opravit), jak vnímáte to, co vám druhý sděluje.

Vyjádřete pochopení

Druhý člověk potřebuje vědět, že ho vnímáte a že ho chápete. Dejme tomu, že Elaine diskutuje s Mikem o problému, s nímž se v práci potýká. Mohl by třeba říct: ,,jestli to dobře chápu, máš pocit, že tě tvůj šéf využívá, že čeká, že budeš pracovat přesčas, aniž za to dostaneš zaplaceno, a že tvojí snahu v práci ani moc neocení. Máš takový pocit?“ Pokud Elaine odpoví: ,,Ano, přesně tak se cítím“. může Mike projevit pochopení: ,,Chápu, že se tak cítíš. Na tvém místě bych se cítil stejně.“ Tím, že Mike vyjádří pochopení, potvrdí Elainin pocit osobní hodnoty a jedná s ní jako s člověkem, který má oprávněné pocity.

Zeptejte se, jestli byste mohli nějak pomoci

Všimněte si, že se ptáte, ne že říkáte, co by měl druhý člověk dělat. pokud se Mike Elaine zeptá: ,,mohu ti nějak pomoci?“, možná že řekne ,,jenom mě obejmi.“ Nechce, aby jí nějak odpovídal. Sama už odpověď zná. Jenom chce, aby jí byl oporou. Pokud na druhou stranu řekne: ,,Co mám dělat, co myslíš?“, pak může Mike bez zábran vyjádřit svůj názor. Dokud nemáte jistotu, že o to druhý stojí, nikdy neraďte.

Je pochopitelné, že takové soustředěné rozhovory vás budou stát nějaký čas. A úsilí. Člověk ve skutečnosti stráví nasloucháním dvakrát tolik času než mluvením. Odměna bude ale hojná. Druhý člověk bude cítit, že jej respektujete, rozumíte mu a máte ho rádi, což je cílem kvalitních rozhovorů.

Tento mladý muž odhalil, že jeho primárním jazykem lásky je pozornost, tedy kvalitní společně strávený čas, a že dialektem, který se mu líbí nejvíce, je soustředěná činnost. Důraz klade na to, že je s někým pohromadě, že s někým něco společně dělá, že si navzájem věnují soustředěnou pozornost. Soustředěná činnost může zahrnovat cokoliv, o co se jeden z vás zajímá nebo o co se zajímáte oba. Nejdůležitější není to, co děláte, ale proč to děláte. Cílem je něco společně prožít a odejít s pocitem zajímá se o mě; byl ochoten dělat se mnou něco, co mě baví, a dělat to s pozitivním postojem. To je láska. A pro některé lidi tehdy mluví nejhlasitěji.

Fyzický kontakt

Když jsme byli nemluvňaty a ještě jsme neuměli ani lézt ani přijímat tuhou stravu, už jsme se radovali z lásky. Četné výzkumné projekty v oblasti vývoje dítěte dospěly ke stejným závěrům. U nemluvňátek, které někdo chová v náručí, objímá je a něžně se jich dotýká, se rozvine zdravější citový život, než u těch, která zůstávají dlouhou dobu bez tělesného kontaktu. Totéž platí o starších lidech. Navštivte kterýkoli domov důchodců v této zemi a zjistíte, že jeho obyvatelé, kterým se dostává ujišťujících doteků, jsou pozitivněji naladěni a všeobecně se jim daří lépe než těm, kterých se nikdo nedotýká. Něžný, ujišťující dotyk je základním jazykem lásky.

Člověk, který v dnešní společnosti nežije v manželství, si musí vybrat mezi Freudem a fakty, mezi neomezenými sexuálními projevy a tím, že sexuální styk je vyhrazen pro člověka, jemuž je ochoten se zavázat na celý život. Žádné menší rozhodnutí nelze udělat. Toto rozhodnutí má vliv na tělesné zdraví člověka, na jeho zdraví emocionální a na jeho sexuální spokojenost v budoucích letech.

Někteří osamělí lidé tak touží po lásce, že dovolí, aby s nimi někdo zacházel spíše jako se sexuálním objektem než s člověkem. Opět bych chtěl tyto lidi povzbudit, aby vyhledali individuální poradenství a načerpali tak emocionální síly a sebeúctu nutnou k tomu, aby takové zneužívání zastavili. jakékoli vynucené sexuální chování je opakem lásky. Ve skutečnosti se jedná o sebeuspokojování. Takové zneužívání vede během času k zahořklosti, nenávisti a nezřídka k depresi. Někdy takové emoce vyústí v násilné jednání.

Všimněte si prosím, že užívám slov jako zřejmě, asi nebo pravděpodobně. důvodem, proč jsem opatrný je, že zhruba 25% dospělých zpravidla mluví jedním jazykem, ale přitom by byli rádi, kdyby k nim ostatní promlouvali jiným. Naproti tomu pro 75% z nás je jazyk, jímž k druhým nejčastěji hovoříme, jazykem, po němž sami toužíme. Milujeme druhé lidi způsobem, jimž si sami přejeme být milování.

Naše stesky odhalují naše niterná citová zranění. Opak toho, co vás nejvíce zraňuje, je zřejmě váš jazyk lásky. Kdyby se vám začalo dostávat lásky v tomto jazyce, vaše křivdy by pominuly a cítili byste, že si vás druzí váží. Když si budete u sebe všímat těchto tří věcí, zřejmě vám to umožní objevit svůj primární jazyk lásky. Pokud se vám zdají dva jazyky rovnocenné, to znamená, že k vám oba hlasitě promlouvají, pak jste zřejmě dvojjazyční. Pokud tomu tak je, bude pro jiné lidi snadnější, aby naplňovali vaše citové potřeby. mají teď na výběr dva jazyky, a každý z nich vám bude silně sdělovat, že vás mají rádi.

V ideálním případě by měla láska proudit od rodiče k dítěti. Když tomu tak je a dítě se opravdu cítí milováno, je snadné rodiče milovat. Když ale člověk vyrůstal v prostředí, v němž měl pocit, že ho nikdo nemá rád, a kde se cítil opuštěný nebo zneužívaný, je mnohem obtížnější rodiče ctít. Domnívám se, že jako dospělí lidé musíme převzít odpovědnost za zlepšení vztahů se svými rodiči, zvlášť pokud nedostatečně naplňovali naše potřeby. když to neuděláme, není v tom případě nic důležitějšího než láska. Láska boří bariéry, přeskakuje zdi a vyhledává dobro druhého člověka. Na lásce je úžasné, že není v zajetí našich emocí. Možná máme pocit, že nám rodiče ublížili. Možná se cítíme opuštění, zklamaní, frustrovaní nebo dokonce trpíme depresí, ale přesto jim můžeme projevovat lásku. Láska sama o sobě není emoce, ale spíše postoj doprovázený vhodným jednáním. Láska je postoj, který říká: ,,Jsem rozhodnut hledat tvoje zájmy. Co pro tebe mohu udělat?“ Láska pak reaguje smysluplným, pozitivním jednáním. Když se člověk cítí milován, je přirozenou reakcí ctít člověka, který ho miluje, a mít o něm vysoké mínění. Když mezi rodičem a dospělým dítětem existuje vzájemná láska a úcta, oba prožívají pozitivní stav emocionálního zdraví, který má pozitivní vliv na zdraví tělesné, čímž přispívá k delšímu životu.

Žádný vztah s rodičem není beznadějný. Dokud žijeme, existuje možnost uzdravit minulost  vytvořit v budoucnosti lepší vztah. Pokud váš vztah s rodiči zdaleka není ideální, není v ničem větší naděje než chopit se iniciativy, naučit se jejich primárnímu jazyku lásky a začít jím pravidelně promlouvat. Protože jsou lidmi, zoufale toužící po lásce. Když jim ji začnete poskytovat v tom správném jazyce, začnou ji cítit a často vám ji budou oplácet.

Proto se můžete chopit iniciativy a milovat rodiče i přes svoje negativní pocity. Pokud vám rodiče začnou vaše projevy lásky oplácet a budou při tom užívat vašeho jazyka lásky, vaše negativní pocity se rozplynou a začnete cítit, že vás miluji. Nikdy nemůžeme zaručit, že druhý bude lásku opětovat. Víme však, že se to často stává, a to i ve velmi problematických vztazích.

Známost a jazyky lásky

Setkal jsem se se svobodnými lidmi, kteří hledání partnera už vzdali. Zjistili, že je to cesta posetá bolestmi srdce, nezdary, nedorozuměními a nevýslovným trápením, z čehož sečteno a podtrženo vychází výsledek ,,tudy cesta nevede“. Jiným už zase samotná myšlenka, že by s nikým nechodili, připadá nepřirozená.

Nejprve mi dovolte, abych vám připomněl, že ,,chození“ není univerzální praktikou. V mnoha kulturách, gramotných stejně jako negramotných, by byla už samotná představa, že si chlapec a dívka spolu sjednávají schůzky za jakýmkoli účelem, považována za tabu. V těchto kulturách existuje mnoho stabilních manželství. Chodit s někým tedy není nezbytnou cestou k manželství.

Jedním z problémů je, že jsme naučeni na sebe navzájem pohlížet spíše jako na sexuální objekty než jako na osoby. Psycholog Erich Fromm před téměř padesáti lety napsal: ,,To, co většina lidí v naší kultuře míní slovem ,,milý“, je v podstatě jakási směs toho, že je někdo populární, a toho, že má sex appeal.“ Díky velkému počtu televizních programů, filmů a nyní i rozšířeností internetu se toto vnímání druhých coby sexuálních objektů hluboce vrylo do našeho myšlení.

Pokud je naším cílem jednota, pak by klíčová otázka před manželstvím měla znít: ,,Jaké máme důvody se domnívat, že se můžeme stát jedním tělem?“ Až prozkoumáme rozumové, sociální, citové, tělesné a duchovní oblasti života, co zjistíme? Máme toho v těchto oblastech společného tolik, aby to poskytovalo základ pro jednotu? Žádný dům by se neměl stavět bez vhodného základu. Podobně by se nemělo zakládat ani žádné manželství, dokud dvojice neprozkoumá základy.

Když se vrátíte z nějaké cesty a přivezete svým dvěma dcerám medvídka, nebuďte překvapeni, když jedna skáče radostí a opakuje ,,děkuju, děkuju“, dá medvídkovi jméno a vyhradí mu ve svém pokoji zvláštní místo, kdežto druhá řekne ,,děkuji ti“, hodí medvěda na pohovku a začne se vás vyptávat, jak jste se měli. Druhá dcera tak dává najevo, že jejím primárním jazykem lásky je pozornost. Má větší zájem o čas strávený s vámi než o dárek, zatímco primárním jazykem prvního dítěte jsou určitě dárky.

Udržujte citovou nádrž plnou

To neznamená, že když budeme udržovat citovou nádrž dítěte plnou, vyloučí to veškeré jeho špatné chování. Znamená to ale, že když má plnou citovou nádrž, je méně pravděpodobné, že se bude chovat špatně. když už nastanou problémy s chováním dítěte a je nutné ho ukáznit, bude k užitku, když se rodič před uplatněním kázně ujistí, že dítě má citovou nádrž plnou. dítě, které ukázňujeme a které má přitom tento citový rezervoár prázdný, se proti kázni téměř určitě vzbouří.

Jak odhalit jazyk lásky svého dítěte

1. Všímejte si toho, jak vám dítě projevuje lásku

Pokud vás dcera pořád objímá, může to být známkou toho, že jejím primárním jazykem lásky je fyzický kontakt. Jestliže vás syn pořád chválí nebo vám děkuje - ,,je to moc dobré, mami“ – jsou jeho jazykem lásky možná slova ujištění.

2. Naslouchejte prosbám dítěte

To, o co dítě nejčastěji žádá, bývá klíčem k jeho primárnímu jazyku lásky. ,,Tati, půjdeme spolu do parku?“ ,,Mami, přečteš mi něco?“ Tyto děti žádají o pozornost, a ta je také pravděpodobně jejich primárním jazykem.

3. Naslouchejte jejich stížnostem

,,Proč jsi mi nepřivezl žádný dárek?“ může být způsob, jímž vám dítě sděluje, že jeho jazykem lásky jsou dárky. Věta ,,od té doby, co táta odešel, už vůbec nechodíme do parku“ může být znamením toho, že primárním jazykem lásky dítěte je pozornost.

Psycholog Kveni Leman, autor knihy Winning the Rat Race Without Becoming a Rat (Jak vyhrát krysí závody a nestat se přitom krysou), uvádí pro úspěch v podnikání tři zákony:

První zákon: Lidé neobyčejně rádi kupují cokoli, zvlášť když je jim člověk, který jim zboží prodává, sympatický.

Druhý zákon: Vztahy se budují pokaždé jedním rozhovorem.

Třetí zákon: Znejte své zákazníky a prodej výrobku už se o sebe postará.

Leman dochází k závěru, že zlaté pravidlo ,,jednejte s druhým tak, jak byste chtěli, aby jednali s vámi“ je klíčem k veškerému úspěšnému podnikání. Všechny tyto obchodní principy vyžadují postoj lásky a velmi je posílí, když budeme znát primární jazyk lásky lidí, s nimiž v podnikání přicházíme do styku, a budeme jím hovořit.

Řečník Zig Ziglar vystavěl své povolání na jednoduchém poselství – v podnikání můžete být úspěšní tehdy, když dostatečně pomůžete jiným lidem, aby dosáhli, čeho chtějí. Jedno staré pořekadlo praví: ,,Pokud se sami nepřiblížíte k vrcholu kopce, nemůžete nikomu pomoci na něj vylézt.“ Ano, úspěchu v zaměstnání se můžeme dobrat s pomocí lásky.

… A ÚSPĚCH VE VZTAZÍCH

Co platí jako hlavní princip úspěchu v podnikání, platí rovněž v oblasti lidských fondů. Mnoho úspěšných firem si uvědomilo, že jejich největšími aktivy jsou lidé, kteří pro ně pracují. Uvědomují si rovněž, že spolupracovníci nevytvářejí vždy pozitivní pracovní prostředí a že když na pracovišti vládne napětí, produktivita práce klesá. Neznám pro změnu pracovního ovzduší nic účinnějšího, než když porozumíme myšlence pěti jazyků lásky a uvedeme je do praxe.

Je pokrytectví milovat?

Jednejte tak, jako byste toho člověka milovali

Někteří lidé mohou zpochybnit myšlenku milovat někoho, vůči komu cítí zášť. Není to pokrytectví? Člověk prožívá negativní pocity, ale dělá nebo říká  něco pozitivního. Když slyším takovou otázku, připomenou se mi výroky britského učence C. S. Lewise, který napsal:
Pravidlo je pro všechny z nás dokonale prosté. Nemařte čas tím, že se budete trápit, zda ,,milujete“ svého bližního. Jednejte tak, jako byste ho milovali. Jakmile to začnete dělat, objevíte jedno velké tajemství. Když se budete chovat, jako kdybyste někoho milovali, zakrátko zjistíte, že ho začínáte mít v oblibě. Když ublížíte někomu, koho nemáte rádi, zjistíte, že ho nemáte rádi ještě víc. Když mu prokážete dobro, zjistíte, že ho nesnášíte méně.

Pomiňte svoje pocity

Láska někdy znamená rozhodnutí jít proti vlastním pocitům. Podobá se to tomu, co dělám každé ráno, když vstávám. Nevím jak vy, ale kdybych vstával z postele jen ta rána, kdy mám chuť vstávat, měl bych dávno proleženiny. Téměř každé ráno včetně toho dnešního jednám proti svým pocitům. Vstanu, udělám něco, co považuji za dobré, a než nastane večer, mám dobrý pocit z toho, že jsem to udělal. Láska není pocit. Je to způsob chování. Pocity následují až za chováním, a proto láskyplné pocity následují po láskyplném chování. Laskavé činy z mé strany mi nejen přinesou dobrý pocit ze sebe sama, ale pokud je projevuji jazykem lásky druhého člověka úsilí, budou v něm zároveň vyvolávat pozitivní pocity. Někdo řekl: ,,Když se jde cestou nejmenšího odporu, jsou výsledkem pokroucení lidé i řeky. Lidé málokdy dosáhnou úspěchu tak, že se jen nechají unášet proudem.“ Láska stojí člověka úsilí, ale přináší nesmírně velkou odměnu.