zdroj: www.castro.cz
Vycházíme ze slavného výroku von Mansteina: Máme čtyři typy důstojníků. Prvním typem jsou líní a hloupí, nechme je na pokoji, bezprostředně neškodí. Druhým typem jsou pracovití a chytří, z nich jsou skvělí důstojníci, zajišťují hladký běh věcí. Třetí skupina jsou pracovití idioti. Těchto se musíte okamžitě zbavit, nutí všechny kolem sebe vykonávat nesmyslnou práci. Čtvrtá kategorie jsou líní chytří. Z těch udělejte generály.
Zastavme se na chvíli u těch pracovitých idiotů. Řekneme-li "pracovitý idiot", vycházíme z předpokladu, že tento člověk musí mít nízké IQ. To samozřejmě dokáže poznat každý. Jenže to není pravda.
Pracovitý idiot (PI) totiž nemá nikterak nízké IQ, protože skutečně hloupý člověk, skutečný idiot, který slintá, pomočuje se a nikdy se nenaučil číst a psát, se na pozici, kde může páchat škody, ve většině firem nemá šanci dostat. V čem tedy spočívá jeho škodlivost?
Na první pohled vypadají skvěle. Mají smysl pro humor, dobré vystupování a vyzařují kolem sebe auru jedinečnosti. Umí hovořit na každé téma, dělit se o radost s ostatními. Všude je rádi vidí. Lidé, kteří je znají jen vzdáleně, je považují za naprosté odborníky. Ti, co je poznali blíže, o nich nechtějí hovořit, protože nechtějí jít proti proudu. Mají opodstatněnou obavu, že by jim nikdo nevěřil.
Jak tedy rozlišit mezi PI a nezkušeným talentem (T), který má také nápady považované svým okolím často za idiotské? (Umět rozdělat oheň? Přejít řeku suchou nohou? Tisknout? Dýchat pod vodou? Létat ve vzduchu? Samohyb? Propojit počítače mezi sebou?)
U pohovoru bude PI působit lépe, T bude otevřenější, bude si škodit. Tam to tedy takřka nepoznáme.
Při AC se dá odhalit řada "low – level" PI, ale ty skutečné katastrofiky odhalí jen skutečný profík s desetiletou praxí.
U psychologických testů PI uspěje dost dobře a pravděpodobně bude nejlepší ze všech. T často na psychotestech neuspějí, respektive dopadnou průměrně, protože řada testů je pro ně tak triviální, že je nepochopí. PI naopak zbožňují tradiční měření sil, protože když je to "nanečisto“, tak jim to vždy jde.
Někdy Vám pomohou reference, ale pozor na ně.
Styl výběru Vám pomůže profiltrovat uchazeče. Záleží na tom, jaký jste zvolili, jestli jste minimalizovali možnost selhání, nebo se spolehli na svůj "nos“. Každopádně ten nebo ta finální kandidát/ka jednoho dne opravdu nastoupí k Vám do zaměstnání.
Stromy a lidi poznáme po ovoci. PI má v zásadě minimalizovanou schopnost učit se, kterou maskuje obrovskou aktivitou. Jeho projekty většinou selhávají díky neschopnosti ostatních a je obdivován, jak se s neuvěřitelným elánem vrhá do dalších. Sice je schopen donekonečna hovořit o zpětné vazbě, sám se z ní však vždy vysmekne (vždyť je velmi inteligentní!). Kritiky poukazující na jeho neznalost základních pracovních postupů či na to, že ty projekty jsou nesmysl, pohrdlivě odkazuje kamsi ...
Oddaně podporuje své šéfy, obdivuje jejich výkon, čímž většinou deaktivuje jejich obranný mechanismus. Když je o něm řeč, jeho šéfové říkají: "s ním bude ještě práce, ale takto talentovaného člověka si nemůžeme dovolit ztratit! Krom toho je obrovsky loajální, na rozdíl od Vopičky, který má sice výsledky, ale pořád má něco!"
Ve velkých korporacích je rychle povyšován, protože je velmi známý a všichni ho chtějí. Když je pryč, tak se pozvolna začíná zjišťovat, že vlastně sice hodně pracoval, ale nic nedodělal, nic neudělal, jeho projekty jsou lajdácky rozdělané, nedokončené, investice promrhané. Pak všichni kroutí hlavou a říkají si, jakže to je možné, vždyť je tak schopný! Podívejte se na jeho nové působiště - tam si ho všichni chválí … ! Asi je opravdu chyba v nás … Možná se na práci u nás nehodil, snad jsme mu moc neublížili.
Hlavní rozdíl tedy vidíme v tom, že PI na rozdíl od T trvale nedokáží rozlišit mezi důležitým a nepodstatným, sklouzávají v zásadě na "spěchá/nespěchá" a k tomu uvolňují obrovské množství vlastní i cizí energie nesprávným směrem s nulovým či záporným výsledkem.
Dobrý kouč či mentor je schopen již zakrátko rozpoznat mezi oběma kategoriemi. Kouč či mentor patří k integrační fázi. Podceníte-li ji, nejspíš přijdete o talenty, protože ti půjdou tam, kde se mohou rozvíjet a zůstanou Vám pracovití idioti neschopni tvořit hodnoty, kteří se v další fázi spolehlivě postarají o to, aby u Vás nepracovali ani ti talenti...
Zastavme se na chvíli u těch pracovitých idiotů. Řekneme-li "pracovitý idiot", vycházíme z předpokladu, že tento člověk musí mít nízké IQ. To samozřejmě dokáže poznat každý. Jenže to není pravda.
Pracovitý idiot (PI) totiž nemá nikterak nízké IQ, protože skutečně hloupý člověk, skutečný idiot, který slintá, pomočuje se a nikdy se nenaučil číst a psát, se na pozici, kde může páchat škody, ve většině firem nemá šanci dostat. V čem tedy spočívá jeho škodlivost?
Na první pohled vypadají skvěle. Mají smysl pro humor, dobré vystupování a vyzařují kolem sebe auru jedinečnosti. Umí hovořit na každé téma, dělit se o radost s ostatními. Všude je rádi vidí. Lidé, kteří je znají jen vzdáleně, je považují za naprosté odborníky. Ti, co je poznali blíže, o nich nechtějí hovořit, protože nechtějí jít proti proudu. Mají opodstatněnou obavu, že by jim nikdo nevěřil.
Jak tedy rozlišit mezi PI a nezkušeným talentem (T), který má také nápady považované svým okolím často za idiotské? (Umět rozdělat oheň? Přejít řeku suchou nohou? Tisknout? Dýchat pod vodou? Létat ve vzduchu? Samohyb? Propojit počítače mezi sebou?)
U pohovoru bude PI působit lépe, T bude otevřenější, bude si škodit. Tam to tedy takřka nepoznáme.
Při AC se dá odhalit řada "low – level" PI, ale ty skutečné katastrofiky odhalí jen skutečný profík s desetiletou praxí.
U psychologických testů PI uspěje dost dobře a pravděpodobně bude nejlepší ze všech. T často na psychotestech neuspějí, respektive dopadnou průměrně, protože řada testů je pro ně tak triviální, že je nepochopí. PI naopak zbožňují tradiční měření sil, protože když je to "nanečisto“, tak jim to vždy jde.
Někdy Vám pomohou reference, ale pozor na ně.
Styl výběru Vám pomůže profiltrovat uchazeče. Záleží na tom, jaký jste zvolili, jestli jste minimalizovali možnost selhání, nebo se spolehli na svůj "nos“. Každopádně ten nebo ta finální kandidát/ka jednoho dne opravdu nastoupí k Vám do zaměstnání.
Stromy a lidi poznáme po ovoci. PI má v zásadě minimalizovanou schopnost učit se, kterou maskuje obrovskou aktivitou. Jeho projekty většinou selhávají díky neschopnosti ostatních a je obdivován, jak se s neuvěřitelným elánem vrhá do dalších. Sice je schopen donekonečna hovořit o zpětné vazbě, sám se z ní však vždy vysmekne (vždyť je velmi inteligentní!). Kritiky poukazující na jeho neznalost základních pracovních postupů či na to, že ty projekty jsou nesmysl, pohrdlivě odkazuje kamsi ...
Oddaně podporuje své šéfy, obdivuje jejich výkon, čímž většinou deaktivuje jejich obranný mechanismus. Když je o něm řeč, jeho šéfové říkají: "s ním bude ještě práce, ale takto talentovaného člověka si nemůžeme dovolit ztratit! Krom toho je obrovsky loajální, na rozdíl od Vopičky, který má sice výsledky, ale pořád má něco!"
Ve velkých korporacích je rychle povyšován, protože je velmi známý a všichni ho chtějí. Když je pryč, tak se pozvolna začíná zjišťovat, že vlastně sice hodně pracoval, ale nic nedodělal, nic neudělal, jeho projekty jsou lajdácky rozdělané, nedokončené, investice promrhané. Pak všichni kroutí hlavou a říkají si, jakže to je možné, vždyť je tak schopný! Podívejte se na jeho nové působiště - tam si ho všichni chválí … ! Asi je opravdu chyba v nás … Možná se na práci u nás nehodil, snad jsme mu moc neublížili.
Hlavní rozdíl tedy vidíme v tom, že PI na rozdíl od T trvale nedokáží rozlišit mezi důležitým a nepodstatným, sklouzávají v zásadě na "spěchá/nespěchá" a k tomu uvolňují obrovské množství vlastní i cizí energie nesprávným směrem s nulovým či záporným výsledkem.
Dobrý kouč či mentor je schopen již zakrátko rozpoznat mezi oběma kategoriemi. Kouč či mentor patří k integrační fázi. Podceníte-li ji, nejspíš přijdete o talenty, protože ti půjdou tam, kde se mohou rozvíjet a zůstanou Vám pracovití idioti neschopni tvořit hodnoty, kteří se v další fázi spolehlivě postarají o to, aby u Vás nepracovali ani ti talenti...
Žádné komentáře:
Okomentovat